Obchod se zlatem BullionVault na svých webových stránkách tento předpoklad poněkud opravuje. Ukázal, že cena zlata vyskočila na svá maxima v posledních čtyřech letech vždy, kdy došlo k události, která vyvolala celosvětovou obavu o globální finanční systém.
Pandemie, přepadení Ukrajiny, bankovní minikrize v USA a napadení Izraele palestinskými fanatiky. Cena zlata je evidentně barometrem strachu. Ve čtvrtek se to opět potvrdilo.
Pokud cena zlata opět vyskočila a dosáhla čtyřtýdenního maxima nad 2 050 dolary za troyskou unci, byl to následek hrozby ruského diktátora Putina jadernou válkou. Vylekané evropské země, konkrétně představitelé Spojeného království, Německa, Polska, Česka, Itálie a Španělska, ihned reagovali projevy, že se do války se šíleným Ruskem nehodlají zapojit.
PSALI JSME: Zlato jako obchod se strachem, nebo s láskou?
Bullion Vault se s analytiky ING ale shoduje v tom, že dalším impulsem zlatého skoku byly nové údaje z USA, dle nichž inflace i ekonomická aktivita v největší světové ekonomice zpomalují. Meziroční jádrová inflace, kterou Fed preferuje s cílem dvou procent, v lednu zpomalila na 2,8 procenta, což je nejlepší údaj za téměř dva roky.
Sázky na to, kde klíčová úroková sazba Fedu v roce 2024 skončí, často označované za klíčové, však cenu zlata zjevně nezasáhly. Vedoucí obchodního rozvoje v oblasti drahých kovů v japonském konglomerátu Mitsubishi Jonathan Butler byl překvapen, že „zlato zůstalo v únoru pozoruhodně silné“.
A přiklání se k tomu, že to může být důkaz geopolitických obav, protože válka na Ukrajině vstupuje do třetího roku a příměří mezi Izraelem a Hamásem se ukazuje jako nereálné. „Zlatí býci prostě potřebovali záminku k nákupu a našli ji,“ cituje agentura Reuters jednoho analytika. Tak to ale nebylo. Spíš si svět uvědomil, že Putin to nemá v hlavě v pořádku a nikdo s tím nemůže nic udělat.
PSALI JSME: Poptávka po bezpečí, nejistota, nebo nízká cena zvýšila zájem o zlato?
Rudolf Marek
