Úplně první zlaté mince se objevily v Lydii již v 6. století před naším letopočtem. Starověké anatolské království si zlato vybralo jako vhodný materiál pro výrobu peněz. Je dostatečně odolné, dá snadno opracovat, nešpiní se, nekoroduje a je téměř nezničitelné.
Papírové peníze se v Evropě objevily až v 17. století. Původně to byly směnky vydávané zlatníky, jež se časem ukázaly jako pohodlnější způsob placení. V roce 1694 pak Bank of England jako první na světě vydala oficiální certifikáty: Bankovky, které mohl doručitel vyměnit za zlato.
Na konci 19. století proto bylo mnoho papírových měn navázáno za pevnou cenu na zlato v rámci mezinárodního měnového systému známého jako zlatý standard. Použití zlata bylo užitečné při stabilizaci směnných kurzů, protože omezovalo investice na množství existujícího zlata.
Vzhledem k tomu, že fyzické množství zlata funguje jako limit této emise, nehrozila inflace, jak ji známe dnes. „Použití zlata jako mezinárodního prostředku oceňování měn také omezovalo schopnost vlád tisknout peníze podle libosti,“ konstatuje server australské mincovny Perth Mint.
PSALI JSME: Proč lidé věří zlatu
Skutečný mezinárodní zlatý standard existoval méně než padesát let – od roku 1871 do roku 1914. Od té doby je historie plná příkladů papírových měn, které inflace zničila – německá marka, maďarské pengő a zimbabwský dolar.
„Dokonce ani americký dolar není vůči inflaci imunní. Od roku 1971 dolar ztrácel v průměru 3,97 procenta ročně, což znamená, že 100 dolarů v roce 1971 odpovídá dnešním 729,33 dolaru,“ doplňuje australský server.
To má vážné důsledky pro střadatele a investory a zpochybňuje tvrzení, že peníze jsou uchovatelem hodnoty. Role papírových peněz jako snadného prostředku směny samozřejmě nezmizí, ale zůstane předmětem manipulací a selhání.
PSALI JSME: Měly by se USA vrátit ke zlatému standardu?
„V rámci systému volného trhu by se na zlato mělo dívat jako na měnu, jako je euro nebo americký dolar,“ domnívá se Nick Lioudis na Investopedii. Zlato nezná inflaci. Tu znají jen měny, v nichž se zlato obchoduje. „Od roku 1971, kdy USA opustily zlatý standard, cena zlata přirozeně roste, kdykoli měny oslabují,“ potvrzuje Perth Mint.
„I když se na první pohled z pohledu současnosti může zdát zvláštní, že zlato ztrácí hodnotu v době inflace, existuje ve skutečnosti jednoduché vysvětlení. Zlato vždy bylo buď penězi, nebo s penězi úzce souviselo,“ vysvětluje bývalý šéf Newmont Mining Corp. Pierre Lassonde na webu Londýnského trhu s drahými kovy (LBMA).
Podle jeho názoru, v době inflace, kdy ceny rostou, hodnota peněz klesá: „Je tedy zcela logické, že se kupní síla zlata chová podobně.“ Závěr, že kupní síla zlata klesá téměř automaticky v době inflace a stoupá opět téměř automaticky v době deflace, již za současných okolností neplatí.
PSALI JSME: Proč je zlato nejlepší investicí na světě
„Zlato lze považovat za alternativu k penězům. Investoři se k němu obracejí, když důvěra v nekryté peníze, a zejména v americký dolar jako přední světové měny, klesá: To je tehdy, když hodnota klesá nebo by se mohla snížit,“ dodává Lassonde.
Pokles hodnoty měny podle něj může nastat ze dvou důvodů: Buď kvůli inflaci, což je důvod, proč je zlato vnímáno jako zajištění, nebo kvůli znehodnocení vůči jiným měnám, což je důvod, proč zlato často funguje jako zajištění dolaru.
„Zlato je hlavním finančním aktivem pro země a centrální banky. Banky jej také používají jako způsob zajištění proti vládním půjčkám a jako symbol ekonomického zdraví. Nahlížení na zlato jako na měnu může zmírnit rizika ve srovnání s papírovou měnou,“ uzavírá Nick Lioudis. Význam zlata se ale projevuje především až při velkých katastrofách, o nichž si mnozí mysleli, že nemohou nastat.
PSALI JSME: Finanční zločin roku 1971: Konec brettonwoodského systému
(rek)
