Volby čekají hlavně Indii a USA, země se čtvrtletní poptávkou 655 tun zlata. Pravděpodobně nejdůležitější budou prezidentské volby USA, vzhledem k tomu, že změna lídra může mít na dolar a globální makroekonomiku významný dopad.
U indického spotřebitele zlata je nepravděpodobné, že by národní volby měly přímý dopad na poptávku. Vzhledem k tomu, že Indie je obecně citlivá na cenu, byla by to spíš vyšší cena zlata poháněná událostmi v USA, jež by mohla poptávku na druhém největším trhu světa ovlivnit.
„Od roku 2000 zlato za tři předvolební měsíce v průměru zdražilo o 3,14 procenta. Pro srovnání, průměrný růst ceny zlata v jakémkoli jiném tříměsíčním období je 1,8 procenta,“ píší v pravidelném komentáři analytici švýcarské rafinerie Heraeus.
PSALI JSME: Indie prohrává boj s dovozem zlata
Nejistota hospodářské politiky by se mohla zvýšit i proto, že v USA přetrvává riziko recese. Pokud se recese skutečně objeví, lze očekávat, že Fed (centrální banka USA, pozn. aut.) sníží úrokové sazby, čímž pravděpodobně oslabí dolar, což ceně zlata v dolarech prospěje.
Podle brokerského webu FXLeaders výroky prezidenta Fedu v Atlantě Raphaela Bostica a guvernérky Fedu Michelle Bowmanové jen přispěly k převládající nejistotě, když naznačovaly, že brzké snížení úrokových sazeb nemusí být tak bezprostřední, jak někteří očekávají.
„Donald Trump navíc naznačil, že v případě znovuzvolení by zrušil některá Bidenova hospodářská opatření. A je třeba vzít v potaz, že od roku 2021 se cena zlata odvíjí zejména od míry nejistoty hospodářské politiky v USA. Větší nejistota v roce 2024 vyplývající z rizika recese a možného znovuzvolení Trumpa by tak mohla zlato ještě víc zdražit,“ dodává Heraeus.
PSALI JSME: Trump zvýšil cenu zlata
(rek)
