Ačkoli se říká, že Rommel sám nebyl do této loupeže přímo zapojen, legenda praví, že zlato a další kořist byly nejprve odeslány na Korsiku. Na jejich další cestě z původně francouzské Korsiky, která byla během druhé světové války okupována italskými vojsky, do Německa, se však loď s Rommelovým zlatem měla údajně potopit.
Podle seriálu Ztracené příběhy druhé světové války (Lost Stories of WW2) na kanálu YouTube je to trochu jinak. Záhadu ztraceného zlata do povědomí veřejnosti údajně vrátily zprávy tehdy 21letého Čecha Petera Fleiga, inženýra a potápěče pod Rommelovým velením.
PSALI JSME: Největší loupež v dějinách: Jak nacisté ukradli evropské zlato
Fleig byl převelen do italského přístavního města La Spezia, kde měl za úkol udržovat přístav bez mořských min a zachraňovat poškozená plavidla. „Dne 16. září 1942 dostal tajný rozkaz od kapitána Ludwiga Dahla, aby s motorovým člunem a plnou potápěčskou výstrojí odplul na Korsiku. Měl udržet rozkazy v tajnosti a po dokončení mise zničit potápěčské vybavení a veškeré písemné důkazy.“
Fleig měl dorazit do korsické Bastie pod rouškou tmy a byl odveden kapitánem Dahlem do téměř opuštěných německých kasáren. Tam byl představen třem poručíkům – Guntheru Cranzovi, Hansi Schaubovi a Albertu Hoffmeyerovi. Trojice měla za úkol přesunout z ostrova šest kovových beden s neuvedeným obsahem.
PSALI JSME: Před 35 lety se do Československa vrátila část „zlatého pokladu“
„Kapitán Dahl a jeho poručíci měli za úkol doprovodit ukradený poklad do Německa,“ vysvětluje vypravěč seriálu. „Původně měli v plánu naložit bedny na náklaďáky a vydat se přes Itálii, ale kvůli spojeneckému letectvu a častým přepadům partyzánů to bylo příliš riskantní. Proto dostali rozkaz, aby místo toho jeli po moři a přidali se ke konvoji směřujícímu do La Spezie.“
„Když však (na místo) dorazili, zjistili, že konvoj už odjel,“ tvrdí vypravěč seriálu. Podle Fleigova vyprávění už nebyly k dispozici žádné lodě, které by kořist převezly a proto se skupina rozhodla skrýt Rommelovo nacistické zlato na mořském dně u pobřeží tak, aby bylo po válce možné se k němu opět dostat.
PSALI JSME: Historie nacistického zlata ve španělské centrální bance
A zdá se, že souřadnice napsané na zadní straně rodinné fotografie získané od důstojníka SS po válce uvězněného v Dachau, skutečně ukazují na místo méně než půl míle vzdálené od pláže poblíž Bastie.
Vyšetřovatelé podle webu Greek Reporter, který se podobnými kauzami často zabývá, však mají podezření, že po tak dlouhé době se ocelové bedny ponořené v moři již mohly rozpadnout, což znamená, že jejich obsah se pravděpodobně propadl do štěrku pod mořské dno. „Pokud by se poklad někdy skutečně našel, vyžadovalo by další obrovské úsilí, aby se ho ještě podařilo vyzvednout.“
PSALI JSME: Jak Československo přišlo o předválečný zlatý poklad
(rek)
