Zlato, které bylo částí tzv. zlatého pokladu a na jehož tvorbě se po vzniku samostatného Československa v roce 1918 symbolicky podílela formou sbírek i veřejnost, a které bylo uloupeno nacisty, se tak po dlouhých desítkách let od konce 2. světové války vrátilo do vlasti.
Celková zásoba zlata v předválečné československé Národní bance představovaly k září 1938 téměř 95 tun. Po mnichovské dohodě, poté, co došlo k odstoupení československého pohraničí hitlerovskému Německu, bylo v březnu 1939 na německý nátlak převedeno 14,5 tun zlata do Německé říšské banky.
Obavy před hrozbou
Z obavy před německou hrozbou převedla Národní banka naprostou většinu zbylého zlata do zahraničních bank, zejména do Velké Británie a do Švýcarska, v domácích trezorech zbylo zhruba 6368 kilogramů. Toto zlato bylo Němci do Berlína odvezeno v červnu 1940.
Již v březnu 1939 přijel do Prahy zvláštní říšský zmocněnec s úkolem co nejrychleji převést měnové zlato do berlínské Reichsbanky. Údajně pod hrozbou zastřelením přinutil vedení Národní banky k odeslání příkazů na převod zlata z Velké Británie.
Finanční Mnichov
Přestože anglická strana věděla, za jakých okolností byl příkaz v Praze podepisován, putovalo zhruba 23 tun zlata na německé účty. Operace vyvolala v Británii skandál a Winston Churchill to označil za „finanční Mnichov“.
Zbytek z celkem asi 55 tun zlata spravovaných anglickými bankami byl ponechán k dispozici československé exilové vlády v Londýně. Zlatem byl posléze kryt úvěr poskytnutý britskou vládou na financování „československého branného úsilí“.
Německo kromě zlata z Prahy a Londýna počátkem války získalo i zlato deponované v basilejské Bance pro mezinárodní vyrovnání (BIS – Bank for International Settlements), nacisté uloupili mimo jiné i zlato velkých českých firem, například Škoda Plzeň, Zbrojovka Brno. Zlato získané z obsazených evropských zemí používalo Německo k financování válečných operací.
Záloha ve svatováclavských dukátech
Po válce byly ztráty československého zlata vyčísleny na 45,3 tuny. Část Německem uloupeného zlata v okupovaných zemích (asi 227 tun) zajistila v dubnu 1945 spojenecká vojska v úkrytu v německých solných dolech Merkers.
O jeho rozdělení rozhodovala komise složená ze zástupců USA, Velké Británie a Francie, která výši československého podílu stanovila na 24,5 tuny. Již v roce 1947 dostala Praha zálohu 6070 kilogramů ve svatováclavských dukátech, ale to bylo na dlouhou dobu všechno.
Podmínky bývalých spojenců
Po tzv. vítězném únoru v roce 1948, Velká Británie a USA podmiňovaly vrácení dalšího zlata náhradou znárodněného majetku svých občanů v Československu a splacením úvěrů poskytnutých během války a po odstoupení pohraničí.
V roce 1961 zástupci Československa a USA podepsali text, podle něhož mělo Československo výměnou za vrácené zlato zaplatit dva miliony dolarů. V roce 1967 americká vláda zvýšila své požadavky na 54 milionů dolarů a jednání se zastavilo.
Obdobná situace se opakovala i později, dohodu se podařilo dojednat až v roce 1974. Podle ní mělo Československo zaplatit odškodnění 20,5 milionu dolarů. Kromě zlata by navíc získalo i další výhody, například zrušení nevýhodného tarifu na export do USA. Kongres USA však dohodu zamítl s tím, že Československo má zaplatit plné odstupné převyšující 50 milionů dolarů.
Návrat pokladu a jeho rozprodej
Třetí verzi americko-československé dohody podepsaly vlády v roce 1981. V sobotu 20. února 1982 tak výměnou za 18,46 tuny zlata předal na curyšském letišti zmocněnec československé vlády svému americkému protějšku šek na 81,5 milionu dolarů a navíc představitelům Velké Británie šek na zhruba 24 milionů liber, které byly především úhradou dluhů z války.
Po pádu komunistického režimu československá centrální banka spravovala 105 tun zlata. Po rozdělení federace zůstalo v trezorech České národní banky (ČNB) 70 tun zlata. V roce 1998 banka velkou část zlata prodala a ponechala si zhruba 14 tun.
Z oficiálních statistik ČNB ke konci roku 2016 vyplývá, že centrální banka držela v rezervách 0,31 milionu trojských uncí, což odpovídá 9,62 tuny zlata. Ještě v lednu loňského roku přitom podle statistik držela centrální banka přibližně o 300 kilogramů zlata více.
(red)
PSALI JSME:
Jak Československo přišlo o předválečný zlatý poklad
Kam zmizel zlatý poklad republiky? Záhadu poodhalí reportér Stanislav Motl
Sedm tisíc pytlů zlata
Česko se dál zbavuje zlata v devizových rezervách. Jsme až na 70. místě na světě
Tisková zpráva: Devizové zásoby ČR ve zlatě meziročně opět poklesly o více než půl tuny
TV Nova: ČNB rozprodává zlatý poklad, už ho máme menší než Zimbabwe!
