„Okresy Unsan a Pakchon jsou domovem zlatých nalezišť provozovaných mocnými organizacemi, jako je Ústřední výbor Korejské strany pracujících nebo Nejvyšší velení Národní gardy. Zlato se tam těží z řek a potoků tradičním rýžováním. Úřady považují soukromou těžbu a prodej zlata za nezákonné a přísně ji omezují, přesto lidé zlato stále rýžují díky uplácení donucovacích orgánů,“ uvedl zdroj Daily NK.
„Protože úředníci také potřebují peníze, stále víc z nich bere úplatky, čímž soukromé rýžování zlata umožňují,“ uvedl jiný zdroj. Proto lidé z oblastí, kde se těží uhlí, začali v poslední době přebíhat do zlatých nalezišť.
„Uhelné doly poskytují horníkům příděly, ale v poslední době, kdy stále víc dolů poskytování dávek buď odkládá nebo je poskytuje pouze zaměstnancům, ne však jejich rodinám, objevila se praxe, kdy horníci platí pevnou částku svému oficiálnímu pracovišti, aby mohli vynechat směny a vydělat si jinde. Těžařským společnostem tato praxe vyhovuje, a tak dělníky nechává pracovat ve zlatých rýžovištích.“
PSALI JSME: Popadněte pánvičku či detektor a vyrazte. Rýžovat zlato se dá i dnes
A objevili se i podloudní obchodníci se zlatem, kteří nakupují a prodávají soukromě vytěžené zlato. Tito dealeři se během covidu drželi při zemi, protože severokorejské úřady proti soukromým nákupům a prodeji zlata tvrdě zasahovaly, ale jak se těžba zlata v poslední době rozjela, pokoutní obchodníci se znovu objevili.
„Horníci si vydělávají hlavně přepravou nebo drcením zlatonosné rudy. Protože obchodníci zlato ochotně nakupují, mnozí si v nalezištích zlata přivydělávají tím, že si plní kapsy ukradenou rudou,“ uvedl zdroj. „A díky souběhu těchto okolností všechny aktivity související se zlatem opět nabírají na síle,“ konstatuje Daily NK.
PSALI JSME: Zlatokopové v létě oblehají švýcarské řeky
(rek)
