Vystavené dokumenty potvrzují, že „poklad NBR zaslaný do Moskvy jako do spojenecké země se všemi příslušnými dokumenty na základě potvrzené a ověřené mezinárodní dohody zůstává ojedinělým případem, kdy je svěřena měnová zlatá rezerva se všemi oficiálními dokumenty a zárukami do depozitáře, který ale nesplnil své závazky v souladu se všemi mezinárodními normami a zvyklostmi,“ cituje server Politico guvernéra rumunské centrální banky Mugura Isărescua.
Rumunsko vstoupilo do první světové války v srpnu 1916 a připojilo se k Francii, Velké Británii a Rusku. Rumunsko ale vedlo boje na dvou frontách: S Německem a Rakouskem-Uherskem na severozápadě a s Německem, Bulharskem a Tureckem na jihu. V prosinci 1916 rumunská armáda ustoupila do Moldávie a vzdala se dvou třetin svého území včetně Bukurešti.
Královský dům, parlament, vláda a centrální banka se přemístily do Iaşi a riziko, že bude celá země obsazena, vedlo k odeslání zlatého pokladu do Moskvy.
PSALI JSME: Rumunsko chce, aby mu Rusko vrátilo zlato z první světové války
Rusko totiž bylo jediným spojencem, se kterým Rumunsko sdílelo společnou hranici, a navíc královská rodina měla silné rodinné vazby s carskou rodinou, protože rumunská královna Marie byla sestřenicí cara Mikuláše II.
Klenoty královny Marie a důležité historické a kulturní cennosti byly do Ruska odeslány ve dvou etapách: V prosinci 1916 a v srpnu 1917. Zástupci rumunské a ruské vlády podepsaly protokol, kde se uvádí, že zlato patří Národní bance Rumunska a je zasíláno do Moskvy k úschově se zárukou ruské vlády. Poté, co zásilka dorazila do Moskvy, zástupci NBR a centrální banky Ruska provedli úplný soupis zlata, který obě strany podepsaly.
Když se bolševici chopili moci, zlatý poklad zabavili. Po skončení války proběhlo několik pokusů získat rumunské cennosti zpět. Tato záležitost se řešila i na Janovské konferenci (1922), která se snažila o společný postup evropských národů k bolševickému Rusku. Konference sice rozhodla, že ruská vláda má vrátit všechny cennosti uložené v Moskvě, ale nic z toho se nestalo.
PSALI JSME: Turecko si řeklo Rusku o Priamovo trojské zlato (1.)
Po obnovení diplomatických styků mezi SSSR a Rumunskem v roce 1935 sovětské úřady vrátily některé kulturní artefakty a archivní materiály, ale nic ze zlaté rezervy. Poté, co se i Rumunska zmocnili komunisté, Sověti v roce 1956 většinu kulturních pokladů vrátili, ale opět ani gram zlata.
„Všechny původní protokoly uzavřené mezi rumunskou centrální bankou a Moskvou jsou dodnes uloženy v ústředí NBR. Složku s těmito dokumenty si rumunští guvernéři předávají více než sto let.
Pravost dokumentů potvrdili i ruští experti v rámci rumunsko-ruské komise pro studium problémů vyplývajících z historie bilaterálních vztahů ve Společné deklaraci ministrů Rumunska a Ruska z roku 2003,“ dodává Politico. A zase nic.
PSALI JSME: Turecko si řeklo Rusku o Priamovo trojské zlato (2.)
(rek)
