Zlato (oz) / USD
1 767,62
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
38 678,81
0,00 %
EUR / USD
1,16
0,00 %
USD / CZK
21,88
0,00 %
Zlato
Polsko chce ještě zvýšit své zlaté rezervy

Polská národní banka v letech 2018-2019 nakoupila celkem 125,7 tuny zlata a poté se rozhodla převést téměř polovinu zásob (100 tun) z Bank of England do trezorů Polské národní banky (NBP, Narodowy Bank Polski), připomněl včera v rozhovoru pro web týdeníku DoRzeczy.pl její guvernér Adam Glapiński.

Guvernér Polské národní banky Adam Glapiński. Foto: Narodowy Bank Polski

Současně zopakoval, že polská centrální banka bude „i nadále pokračovat ve své současné politice a budeme usilovat o zvýšení našich zásob zlata, ale rozsah a tempo nákupů bude mimo jiné záviset na dynamice změn oficiálních rezervních aktiv a na aktuálních tržních podmínkách“.

Glapiński, jenž byl do funkce guvernéra jmenován v roce 2016, už v březnu letošního roku uvedl pro agenturu Reuters, že centrální banka chce v průběhu několika let koupit alespoň dalších 100 tun zlata a ponechat si ho v Polsku.

„Zlato je nejlepší rezervou našich rezervních aktiv,“ řekl Glapiński v rozhovoru pro web týdeníku DoRzeczy.pl a dodal: „Diverzifikuje geopolitické riziko a je jakousi kotvou důvěry, zejména v dobách napětí a krizí.“

Zlaté rezervy NBP činily ke konci letošního srpna 7,402 milionu uncí, tj. 230,2 tuny. Velikost zásob zlata v držení polské centrální banky je obecně utvářena strategickými nákupy slitků do rezerv, které byly naposledy provedeny v letech 2018-2019. V první polovině letošního roku banka navýšila polský zlatý poklad o 60 000 uncí (necelé dvě tuny, pozn. red.).

PSALI JSME: Polsko letos už koupilo sto tun zlata

„Je však třeba mít na paměti, že údaje o zlatých rezervách NBP se mohou každý měsíc mírně měnit,“ upozornil Glapiński. Například na konci července činila zásoba zlata 7,392 milionu uncí a v červnu 7,452 milionu uncí.

„Tyto změny, které se obvykle pohybují v řádu několika set nebo několika desítek tisíc uncí (tj. ne více než několik tun, pozn. red.), souvisejí s investičním procesem a neodrážejí strategická rozhodnutí týkající se správy zlatých rezerv NBP,“ uvedl v rozhovoru její šéf.

Téměř polovina zlatých zásob – 104,9 tuny – je uložena v trezorech NBP, zatímco zbývajících 125,4 tuny je uloženo na účtech v zahraničí, především na tzv. alokovaném účtu v Bank of England v Londýně.

„Bank of England nenabízí pouze služby skladování zlatých slitků, ale také organizuje trh s ním – kromě Polské národní banky zde má účty většina subjektů působících na trhu se zlatem, díky čemuž lze naše prostředky aktivně investovat, např. v rámci tzv. investičních transakcí,“ zdůraznil Glapinski.

PSALI JSME: Polsko převezlo část svých zlatých rezerv z Británie

Pro investiční účely se podle něj používají také další zlaté účty NBP, ale zůstatky na nich tvoří velmi malé procento polských zlatých rezerv. „Taková diverzifikace míst uložení zlata nejenže dobře zapadá do praxe centrálních bank, ale umožňuje také pružně spravovat jeho zdroje a zároveň snižuje náklady na držbu zlatých slitků,“ vysvětlil šéf Polské národní banky.

„Ačkoli se zlato někdy označuje jako slitek, ve skutečnosti jde o pruty,“ vysvětlil Adam Glapiński. Každý prut má přibližnou hmotnost přibližně 400 trojských uncí (12,5 kg) a ryzost zlata nejméně 995 (musí obsahovat nejméně 99,5 % ryzího zlata), vyražené na viditelném místě spolu se značkou rafinace a rokem výroby.

Jak Glapiński informoval, v současné době se v trezorech NBP v Polsku nachází 8392 pruty: „Všechny naše pruty – nejen ty v trezorech NBP, ale i ty, které jsou uloženy v Bank of England – splňují nejvyšší standardy ryzosti označované jako London Good Delivery.“

PSALI JSME: Polská národní banka zvýšila své zlaté rezervy

Světové centrální banky drží celkem asi 30 tisíc tun zlata. „Největším držitelem zlata jsou z historických důvodů Spojené státy (8,1 tisíce tun), následuje Německo (3,4 tisíce tun) a Itálie, Francie, Rusko a Čína – všechny přibližně po dvou tisících tunách,“ připomněl Glapiński.

Zásoby zlata v držení NBP jsou podle něj téměř dvakrát větší, než ve Švédsku (126 tun), podobné těm v Belgii (227 tun) a o něco menší, než v Rakousku a Španělsku (280 tun). Se svými zlatými rezervami se NBP řadí na 23. místo mezi centrálními bankami na světě a na 11. místo mezi evropskými centrálními bankami.

Podle šéfa polské centrální banky existuje několik důvodů, proč zlato hraje ve strategii správy devizových rezerv NBP zvláštní roli: „Především nepředstavuje ničí závazek, a proto je prosto úvěrového rizika – postrachu všech správců aktiv.“

PSALI JSME: Poláci nakoupí desítky tun zlata

„Zlato navíc není přímo spojeno s hospodářskou politikou žádné země, je imunní vůči turbulencím na světových finančních trzích a jeho fyzikální vlastnosti zajišťují trvanlivost a prakticky nezničitelnost,“ vypočítal Glapiński.

Všechny tyto vlastnosti podle guvernéra polské centrální banky činí ze zlata bezpečné aktivum, jehož hodnota obvykle roste v podmínkách zvýšeného rizika finančních nebo politických krizí: „V důsledku toho se zlato vyznačuje relativně nízkou korelací s hlavními třídami aktiv – zejména s americkým dolarem, který dominuje v portfoliu rezerv NBP – což má pozitivní dopad na diverzifikaci finančních rizik.“

„Zlato samozřejmě není stabilním zdrojem příjmů v tradičním smyslu,“ vysvětlil Adam Glapiński: „Unce zlata sice nevyplácí úroky ani dividendy, ale za prvé – těžko jí to vyčítat v době, kdy má většina světových státních dluhopisů záporný výnos, a za druhé, na trhu se zlatem jsou stále k dispozici některé investiční příležitosti. A mimo jiné proto, abychom je mohli využít, držíme část svých zdrojů v zahraničí.“

PSALI JSME: Zájem centrálních bank o zlato pokračoval i v červenci

(luk)