Zlato (oz) / USD
1 517,16
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
35 614,43
0,00 %
EUR / USD
1,10
0,00 %
USD / CZK
23,47
0,00 %
Zlato
Polsko letos už koupilo sto tun zlata

Polsko šokovalo trh se zlatem i Evropskou uniI oznámením, že během první poloviny roku 2019 nakoupilo 100 tun zlata. V Bank of England má nyní 228,6 tuny. Podle webu BullionStar plánuje téměř polovinu svých strategických zlatých rezerv, nejméně 100 tun, přesunout do polské centrální banky ve Varšavě.

Nákup 125,7 tuny zlata za posledních 12 měsíců přibližuje Polsko k průměru světových centrálních bank. Foto: iStock

Narodowy Bank Polski (NBP) zveřejnil 5. července zprávu, jejíž citace jistě stojí z mnoha důvodů za zmínku: „Správní rada NBP učinila strategické rozhodnutí výrazně zvýšit zlaté rezervy centrální banky… Za posledních 12 měsíců nakoupila centrální banka 125,7 tun zlata, kterého nyní má 228,6 tuny. Ze 125,7 tuny bylo nakoupeno 100 tun v roce 2019 a 25,7 tuny v roce 2018.“

Od druhé poloviny roku 2018 začalo Polsko oznamovat pravidelné aktualizace svých zlatých rezerv. V září koupilo 4,4 tuny a v období od října do prosince dalších 8,7 tuny. Nákupy zlata se chce NBP relativně vyrovnat s držbou zlata ostatních centrálních bank. Ve svém oznámení NBP nazývá zlato „nejvýznamnější rezervou“ ze všech rezervních aktiv a kotvou důvěry, která diverzifikuje geopolitické riziko. 

NBP (na rozdíl od ČNB) vnímá zlato jako strategickou rezervu, která zvyšuje důvěryhodnost a podporuje finanční sílu a bezpečnost země i v nepříznivých tržních podmínkách. Velké nákupy zlata zároveň umožnily prudký růst devizových rezerv v Polsku, které NBP během posledních pěti let zvýšila o 30 miliard eur. Růst devizových rezerv posunul Polsko na 21. místo v žebříčku světových devizových rezerv a na 34. místo z hlediska držby zlata.

Držet krok se sousedy

Podíl zlata na celkových polských rezervách byl dlouho podprůměrný. Například ještě v červnu 2019, kdy Polsko stále vykazovalo 128,6 tuny zlata, to představovalo 4,7 % jeho rezervních aktiv (ČNB 0,3 %). Průměr všech centrálních bank je podle NBP 10,5 % a v evropských zemích 20,5 %. V eurozóně je procento rezervních aktiv ve zlatě ještě vyšší, a to 53,6 %, což táhnou zejména velké zásoby zlata Německa, Francie a Itálie.

Nákup 125,7 tuny zlata za posledních 12 měsíců přibližuje Polsko k průměru světových centrálních bank (10,5 %) a posouvá zemi z 15. místa na 11. v Evropě. ČNB na 72. pozici drží 8,8 tuny zlata. V regionu východní Evropy je Polsko absolutní jedničkou. 

„Ačkoli polské nákupy zlata, i když velké, neovlivňují cenu zlata, navzdory tvrzení organizace těžařů zlata WGC, bylo by zajímavé zjistit, jak nákupy prostřednictvím buď Bank of England, nebo BIS (centrální banka centrálních bank) probíhaly. Odkud zlato pocházelo a kdo byli prodejci,“ konspiruje BullionStar.

Stěhování

Zajímavé je, že v červnu zaměstnanci NBP zkontrolovali polské zlato a jeho skladovací podmínky v Bank of England. „Návštěva Poláků v Londýně ukazuje, že akumulace zlata, kterou letos NBP plánovala, je pravděpodobně hotová. Připravuje se poslední a nejkritičtější část plánu, podle něhož se má, jak praví tisková zpráva, stáhnout značné množství zlata do Polska, aby bylo uchráněno případných rizik spojených se skladováním v Bank of England,“ uvedl BullionStar.

Podle BNP musí centrální banky „diverzifikovat skladiště svých zdrojů zlata, aby omezily geopolitické riziko, což by mohlo mít za následek například ztrátu přístupu nebo omezení dostupnosti zlatých zdrojů v zahraničí“.

Proto se správní rada centrální banky „rozhodla přemístit polovinu současných zdrojů zlata do úschovy NBP“. Repatriace „již byla sdělena našim partnerům v Bank of England a bude probíhat v souladu s harmonogramem zajišťujícím bezpečnost operace“, stojí ve zprávě. 

„Vzhledem k tomu, že centrální banky obvykle něco jiného říkají a něco jiného dělají, může to v případě Polska znamenat, že se stěhování zlatého pokladu již uskutečnilo. Očekáváme, že se velmi brzy objeví reklamní záběry zlatých cihel ze sklepení NBP,“ spekuluje BullionStar.

(rek)