Pro střední a velké ekonomiky eurozóny, do které by se Polsko mohlo začlenit, není důležité, jak velké procento z rezerv tvoří zlato, ale jak velký je poměr měnového zlata k HDP. Jde údajně o skrytý požadavek, aby byly evropské státy připraveny na nový zlatý standard.
Na základě těchto předpokladů známý konspirátor Jan Nieuwenhuijse očekává, že naši severní sousedé nakoupí dalších 130 tun zlata. „Je nevyvratitelné, že mezi národy v eurozóně existují tajné dohody o sladění zlatých rezerv vzhledem k HDP, aby byly připraveny na nový zlatý standard. Aby Polsko mohlo vstoupit do eurozóny, musí svůj poměr zlata k HDP vyrovnat průměru eurozóny.“
Na jedné straně jsou dohody tajné, ale na druhou stranu například zástupce nizozemské centrální banky otevřeně řekl, že drží zlato v hodnotě asi čtyři procenta svého HDP, čímž se vyrovnává pozicím Francie, Itálie a Německa.
PSALI JSME: Proč Nizozemsko drží stovky tun zlata
Zdá se, že i země mimo eurozónu (zejména Rumunsko a Švédsko, pozn. aut.) také koordinují své celkové rezervy v poměru k HDP. Polské nákupy zlata existenci dohod dle Nieuwenhuijseho pouze potvrzují.
„Je zřejmé, že vše je pečlivě naplánováno. Před rokem 2017 Polsko drželo 103 tuny zlata, což bylo pouhé jedno procento HDP. Aby se Polsko vyrovnalo evropským partnerům, muselo výrazně navýšit své zlaté rezervy, a tak také učinilo.
V roce 2018 začala polská centrální banka agresivně nakupovat zlato. V současnosti drží 334 tuny, což jsou téměř tři procenta polského HDP. K dosažení čtyř procent HDP potřebuje mít 450 tun zlata, protože musí část zlata převést do Evropské centrální banky v okamžiku, kdy se připojí k euru. Podle mých výpočtů by to bylo asi 16 tun.“
PSALI JSME: Chorvatsko nakoupilo zlato, ale senzace se nekoná
Analytik ve své studii zmiňuje i Česko a Maďarsko, které rovněž podstatně zvýšily zlaté rezervy. „Maďarsko ze tří tun v roce 2017 (0,1 % HDP) na 94 tun v roce 2021 (3 % HDP). V poslední době nakupuje i Česká republika, i když její poměr zlata k HDP je stále hluboko pod regionálním průměrem. Nedivil bych se, kdyby Češi v příštích letech nakoupili dalších 150 tun.
Tento vývoj se pravděpodobně neomezuje pouze na Evropu. I Čína dbá na přizpůsobení svých zlatých rezerv velikosti své ekonomiky. Podle mého výzkumu čínská centrální banka v současnosti vlastní 5 220 tun zlata, jež má hodnotu téměř dvou procent jejího HDP. Možná to vysvětluje, proč nyní nakupuje přibližně 700 tun zlata ročně.
Testovacím případem je Singapur. Další velký kupec zlata po roce 2021. V roce 2018 byl poměr měnového zlata v Singapuru k HDP jedno procento, nyní jsou to tři. Bude zajímavé sledovat, zda i Singapur přestane nakupovat zlato, až dosáhne kýžená čtyři procenta,“ uzavírá nizozemský expert.
PSALI JSME: Kdo chce konkurovat americkému dolaru, musí mít horu zlata
(rek)
