Investoři zadržují dech a snaží se odhadnout, co zvyšování úrokových sazeb přinese. Klíčem k veškerému dění je americký dolar. Na finančních trzích se všeobecně očekává, že Fed (centrální banka USA) to se snižováním inflace myslí natolik vážně, že v nadcházejících měsících posune základní úrokovou sazbu na 4,5 nebo dokonce pět procent.
Navíc konečně dochází ke snižování peněžní zásoby v USA, podle společnosti Degussa až o pět procent, kterýžto jev jsme v našem tisíciletí nezaznamenali.
„V každém případě by mělo být jasné, že měnovou politiku, která v první řadě vedla k současné rekordní inflaci – konkrétně zvýšení peněžní zásoby ze strany Fedu o zhruba 40 procent od začátku roku 2020 – nelze vrátit zpět, aniž by s tím vznikly ztráty v produkci a zaměstnanosti,“ uvedla Degussa v nejnovějším Market Reportu.
PSALI JSME: Vztah peněžní zásoby a ceny zlata
Ke stahování oběživa z trhu přistoupila i ČNB. Růst peněžní zásoby to však ovlivnilo pramálo, což ovšem není vina centrální banky. Ta se nyní snaží ukočírovat kurz koruny, aby nezvyšovala dovoz inflace ze zahraničí. To nutí bankovní radu bránit korunu intervencemi na devizovém trhu.
Od konce února do konce září tak devizové rezervy tuzemské centrální banky zhubly o téměř 40 miliard dolarů, což představuje 23 procent devizových rezerv.
Toto tempo snižování rezerv by ČNB vydržela nanejvýš rok. Proto k oslabení koruny stejně dojde. Podobně jako u dolaru, ani u koruny nelze předchozí pochybení vlád bezbolestně napravit. Americká ekonomika, stejně jako česká a většina ostatních, tak stojí před nepříjemnou volbou: Jak velká recese je přijatelná pro snížení inflace?
PSALI JSME: Devizové rezervy ČNB v září meziročně klesly na 139,4 miliardy eur
„Riziko, se kterým se investoři musí vypořádat, sahá od „dlouhodobě vyšší inflace“ po „hlubokou recesi“ až po „zhroucení finančního systému“. Pokud je tato úvaha správná, je třeba se pozastavit nad tím, proč se zlato obchoduje tak levně a poměrně dlouhou dobu, když je měřeno například proti expanzi zásob skutečných peněz?“ ptá se Market Report.
Není zcela vyloučeno, že se Fedu podaří snížit inflaci, aniž by vyvolalo těžkou recesi nebo dokonce „systémový krach“. Zkušenosti ale nabádají k opatrnosti.
„Zvláště pokud Fed nahradí měnovou inflaci měnovou deflací, jak naznačují poslední data. V této souvislosti je fakt, že cena zlata vydatně zaostala za nárůstem peněžní zásoby, chápat jako známku toho, že žlutý kov je dnes podhodnocený. To nabízí investorům atraktivní příležitost alespoň snížit rizika,“ konstatuje Degussa.
PSALI JSME: Akcie v USA oslabily, investoři očekávají zvyšování úrokových sazeb Fedem
V Česku je však situace o poznání horší kvůli národní měně. Švédská koruna, která je v koši vybraných měn poměřujících se s dolarem, má k americké měně současný kurz odpovídající roku 2001 kolem 11 švédských korun za dolar. Kurz české koruny byl tehdy rekordních 42,50 za dolar. „V případě korelace, jež po léta platila, by tedy dolar měl stát 43,30 koruny,“ říká hlavní analytik akciové společnosti Zlato David Marášek.
„Podíváte-li se kolem nás, na maďarský forint, polský zlotý, dánskou a norskou korunu, všechny tyto měny kopírují úrovně roku 2000. Česká koruna jakoby se ve svém vývoji o pět let zpozdila,“ dodává Marášek, který pohyb ke kurzu 42,50 za dolar považuje za reálný.
ČNB však oficiálně počítá s oslabením vůči dolaru o pouhou korunu. Vzhledem k očekávanému růstu úrokových sazeb nekompromisního Fedu se však zdá tato prognóza dlouhodobě neudržitelná, a tuzemští investoři do zlata by neměli příliš dlouho taktizovat. Stále je třeba připomínat, že cenu zlata i v českých korunách určuje dolar.
PSALI JSME: Investujte do zlata, dokud ČNB uměle drží vysoký kurs koruny, radí analytik
Rudolf Marek
