Zásluhou lednových čísel by se zdálo, že obchody se zlatem mírně oživují, ale podle informací z trhu se nejvíc obchoduje se zlatem, které si lidé v Česku koupili v minulosti a nyní využívají vysoké ceny k realizaci zisku v desítkách procent. Vysoká cena zlata je zřejmě hlavní důvod propadu dovozu hlavně investičních slitků, který začal už v minulém roce. Neznamená to však, že by se obchody se zlatem zcela zastavily.
V lednu a v únoru se nejvíc zlata dovezlo ze Švýcarska a Rakouska, což jsou země se špičkovou produkcí výhradně ze švýcarských rafinerií, jejichž investiční slitky jsou v Česku nejčastěji v nabídce. Od raženého zlata rafinerie PAMP po lité zlato od Valcambi nebo Argor Heraeus, jež vyrábí i slitky pro Rakouskou mincovnu, která má v této rafinerii třetinový podíl. Letošní dovoz z těchto dvou zemí činil 237 kilogramů zlata.
PSALI JSME: Vysoká cena loni zabrzdila dovoz zlata do Česka
Záhadou je, odkud se vzala většina z té druhé poloviny letos dovezeného zlata. Generální ředitelství cel ho v únoru zařadilo do kolonky „země a území neuváděné“, kterou zřejmě použilo vůbec poprvé, a přitom šlo o 176 kilogramů zlata. Na naše dotazy o bližší vysvětlení Generální ředitelství cel nereagovalo.
Co se týče exportu zlata z Česka, novou destinací se na přelomu roku vedle obvyklého Turecka nebo Slovenska stala Itálie, byť v součtu šlo o několik desítek kilogramů. Další anomálií byl obrovský export zlata do Německa. Podle statistického úřadu se tam v únoru vyvezlo 249 kilogramů zlata.
Celní správa však nerozlišuje, zda šlo o surovinu pro klenotnictví nebo o investiční slitky či cihličky. „Uvedené položky se liší dle zpracování. Důležité je, zda byl výrobek získán jen litím, nebo došlo k dalším zpracovatelským krokům, např. válcování, vyřezávání z plechů a podobně,“ vysvětlila před časem mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.
PSALI JSME: O prázdninách Češi koupili nejmíň zlata za posledních deset let
Z dat celníků se nedá zjistit, zda přes hranice prochází zlato investiční nebo jen surovina v podobě hrudek či zrn. Jak nám sdělila bezpečnostní agentura Loomis, která se transportem zlata a jeho proclením zabývá, ražené investiční slitky od firmy PAMP proclívá zvlášť od odlévaných investičních slitků z produkce jiných švýcarských rafinerií. Statistika tak s výjimkou zlatého prachu pro průmyslové využití nerozlišuje lité investiční zlato od suroviny pro klenotníky.
Další nejasností je obrovský cenový rozdíl statistické hodnoty mezi dovezeným a vyvezeným zlatem. Únor byl pro toto srovnání ideální, když 313 kilogramů dovezeného zlata bylo oceněno na 476 milionů korun, ale stejný objem vyvezeného zlata jen na 161 milionů korun. Na prosbu o vysvětlení zmíněného rozdílu ve statistické hodnotě celní správa rovněž neodpověděla.
PSALI JSME: Statistický úřad: Česko se v listopadu stalo exportérem zlata
Rudolf Marek
