Háček je v tom, že se 120 kilogramů zlata opět reexportovalo, z toho 96 kilogramů z kategorie označované celníky jako tyče, pruty, dráty, profily, desky, plechy a pásy o tloušťce větší než 0,15 milimetrů, kam spadá i zmíněné ražené zlato, které v největší míře v podobě investičních slitků produkuje švýcarská rafinerie PAMP.
Srpnová bilance exportu a importu zlata do Česka se tak velmi podobá červencové a dokresluje tak nejslabší prázdninové nákupy zlata za posledních deset let. Například o loňských prázdninách se k nám dovezlo 1,4 tuny zlata, o těch letošních to bylo pouhých 328 kilogramů při přibližně stejném vývozu. Důvodem mohla být cena zlata v době vysoké inflace, byť ve srovnání s dneškem byla unce až o pět tisíc korun levnější.
PSALI JSME: Češi si v srpnu koupili přes půl tuny zlata
Nejvíc zlata již tradičně putovalo z Česka do Turecka (44 kg), Rakouska (34 kg) a na Slovensko (16 kg). Překvapivý byl pouze propad exportu zlata do Německa na pouhých šest kilogramů v srpnu ze 110 kilogramů v červenci a 220 kilogramů v červnu. Meziměsíční výkyvy však nejsou ve zveřejňovaných údajích nic neobvyklého a najdou se i takové anomálie, jako naposledy letos v březnu, kdy se do Švýcarska statisticky víc zlata z Česka vyvezlo, než ze Švýcarska dovezlo.
Srpnový dovoz byl deklarován až na jeden kilogram z Velké Británie rovněž výhradně z tradičních zemí, a to z Rakouska (74 kg), Německa (45 kg) a Švýcarska (40 kg), při čemž je důležité zmínit, že zlato rakouské mincovny pochází rovněž ze Švýcarska, protože Rakušané vlastní třetinový podíl v rafinerii Argor-Heraeus.
PSALI JSME: Zlato: Indie a Česko, srovnání nesrovnatelného
Rudolf Marek
