Zlaté a stříbrné mince, složitě splétané náhrdelníky, perly, brože, rozsekané šperky odkryté amatérským archeologem René Schönem a jeho třináctiletým pomocníkem Lukou Malaschnitschenkem se staly něčím jako jackpotem.
Kousek kovu ohlášený detektorem kovů letos v lednu považovali oba nálezci nejdříve za bezcenný kousek hliníku. Až když ho důkladně očistili a zablýsklo se na ně stříbro, tak pochopili, že narazili na něco věru neobvyklého. Naštěstí se ihned spojili s odbornými archeology. Ti začali důkladně zkoumat asi 400 čtverečních metrů okolo místa nálezu v blízkosti vsi Schaprode a po třech měsících oznámili senzaci: Nález pokladu, v němž vynikají mince s křížem, jež nechal razit právě Harald Modrozub – staronordicky Harald blátonn, dánsky Harald Blatand – vládnoucí v letech 958–986.
Přezdívku získal díky mrtvému zubu, který zčernal poté, kdy prodělal mrtvici.
Dnes ho však nepřipomínají jen mince z Rujány. Zcela aktuálním odkazem na sjednotitele Dánska se stal i dnešní Bluetooth (Modrozub), tedy otevřený standard pro bezdrátovou komunikaci mezi více přístroji, na němž se pod tímto historickým názvem dohodly v roce 1997 skandinávské firmy Nokia a Ericsson.
Sváteční amatérští archeologové vyrážejí
„Máme co do činění s trefou, která vstoupí do dějin,“ nepochybuje na serveru FocusOnline Carsten Konze, hledač pokladů s vlastním kanálem na YouTube. Kategoricky vylučuje náhodu. „Mnozí se s detektory kovů potulují jen tak, vlastně bez cíle po krajině a pak se diví, že mají pořád prázdné ruce. Bohužel takových svátečních kolegů teď nejspíš přibude,“ vysvětluje.
Kromě objevitelského ducha považuje Konze za nezbytný zájem o historii a důkladnou, podrobnou přípravu. „Kde nic nebylo, nelze ani nic nalézt,“ připomíná očividnou samozřejmost.
Amatérští archeologové pátrají převážně na místech, kde se psaly dějiny – na místech bitev, římských sídlišť i středověkých vojenských táborů. Aby se nedostal do křížku s úřady, Konze si pokaždé v předstihu obstará povolení k průzkumu. To totiž zahrnuje i pravidla, jak nález zdokumentovat a jak s ním nakládat.
Detektory teď frčí
Benjamin Czerny objevil v roce 2013 poklad jednoho barbarského kmene u Rülzheimu, avšak nahlásil ho až po sedmi měsících, když se předtím pochlubil na internetu a sociálních sítích. Mince kupříkladu však pečlivě vyleštil tak, až se blýskaly – tím však zničil cenné poznatky pro historiky. Úřady ho potrestaly pokutou ve výši 500 eur (12 750 korun). „Tak nízká pokuta další zbrklé či nezasvěcené ničitele neohradí,“ obává se Konze.
Němečtí prodejci hlásí v posledních dnech výrazný nárůst odbytu především souprav detektorů kovů se sluchátky, které jsou k mání od 80 eur (2 030 korun), pin pointů, tedy dohledávacích detektorů pro přesné označení místa nálezu, a také třeba lopat.
(plk)
