Lesklý kov opět směřoval na domácí trh, aby uspokojil velmi silnou poptávku při současném omezení dovozu zlatých slitků, kvůli vylepšení obchodní bilance. Celosvětově drží centrální banky 35 695 tun zlata, z toho přes deset tisíc tun v zemích platících eurem.
Kromě Turecka byli v průběhu měsíce dalšími významnými prodejci Uzbekistán (11 tun), Kazachstán (2 t) a Německo (2 t). U prvních dvou centrálních bank nejde o nic překvapivého, protože Uzbekistán a Kazachstán jako těžaři zlata s tímto kovem čile obchodují. V Německu jde zřejmě o přesun zlata do některých z pěti tamních mincoven k ražbě nových mincí.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato
Osm centrálních bank v květnu naopak oficiální zlaté rezervy navýšilo. Polská národní banka během května přidala 19 tun zlata, čímž zvedla své zlaté rezervy na 263 tun. Čínská lidová banka oznámila nákup 16 tun, což byl sedmý měsíc nákupů v řadě. Její zlaté rezervy nyní činí 2 092 tun. Dalšími kupci byli centrální banky Singapuru (4 t), Ruska (3 t), Iráku, Indie, Kyrgyzské a České republiky (2 t).
Irácká centrální banka zvýšila své zlaté rezervy na 133 tun s odůvodněním, že „důvodem nákupu zlata jsou ekonomické a politické podmínky, kterých je svět nyní svědkem.
PSALI JSME: Kam si Indie schovává své zlato
Česká národní banka se ke svým nákupům kontinuálně odmítá vyjadřovat. Poslední data hovoří o 17,05 tuny zlata v jejich rezervách v zaúčtované hodnotě 1,07 miliardy dolarů, což je nejvyšší hodnota za posledních deset let. Stále však zlato netvoří ani jedno procento z jejích celkových devizových rezerv.
Další zprávou je, že ruský Fond národního bohatství od začátku roku snížil své držby zlata o 37 tun. O této aktivitě je podle Světové rady pro zlato (WGC, marketingová organizace těžařů, zpracovatelů a obchodníků se zlatem, pozn. aut.) málo veřejně dostupných informací, ale ty uvádějí, že prodeje zlata i čínského jüanu z rezerv Ruska byly použity k financování rozpočtového deficitu.
PSALI JSME: ČNB navýšila rezervy zlata na 12 tun
(rek)
