Od listopadu do března Čína koupila 120 tun zlata. Zlaté rezervy se zvýšily na 2 078 tun a jsou šesté největší na světě. Čína se obává amerických sankcí, které by ji omezily vůči západním finančním sítím a dolaru, jako se to stalo Rusku po přepadení Ukrajiny.
Čínské ministerstvo financí po invazi ihned svolalo mimořádnou schůzku úředníků z centrální banky, ministerstva financí a vedoucích pracovníků čínských bank, aby projednalo potenciální dopad mezinárodních sankcí na zámořská aktiva země, uvedl list Financial Times.
Schůzku vyvolaly obavy, že v případě vojenského útoku na Tchaj-wan by Čína mohla čelit podobným sankcím jako Rusko.
PSALI JSME: Čína skoupila nejvíc zlata od roku 2018
„V domácím prostředí komunistická strana inzeruje, že je to výzva Spojeným státům a dedolarizace, ale skutečným důvodem je, že dříve nebo později bude ze strany USA sankcionována. Proto hledá alternativu k americkému dolaru a jedinou alternativou je zlato,“ cituje čínského finančního odborníka Siao-ťi Suna The Epoch Times.
Vedle nákupů zlata centrální banka zároveň již šestý měsíc v řadě prodává americké dluhopisy. Čínské komunistické úřady držbu amerických dluhopisů ke konci ledna snížily na 859,4 miliardy dolarů, jak uvádí data amerického ministerstva financí.
Ve srovnání s koncem ledna loňského roku, kdy držely americké vládní dluhopisy v hodnotě 1,034 bilionu dolarů, je to meziroční pokles o téměř 20 procent. Ale Hongkong dolarové bondy za 227 miliard dolarů neprodává a má jich víc než před rokem.
PSALI JSME: Čína pokračuje v hromadění zlata
Čínská média přesto tvrdí, že aktivní snižování držby amerického dluhu je protiútokem čínských úřadů proti dolaru mimo jiné i kvůli americkým restrikcím vůči Huawei a největšímu výrobci čipů SMIC. Podle čínského portálu Netease je tato strategie způsob, jak se „účinně bránit“ a že „není prostor pro diskusi“.
Britský finanční konzultant Čchi Fang řekl The Epoch Times, že centrální banka Komunistické strany Číny snižuje své držby amerických dluhopisů a zvyšuje zlaté rezervy hlavně kvůli obavám o výši návratnosti a kvůli snížení volatility, ačkoli domácí propaganda to jistě „bude popisovat jako iniciativu v boji proti Spojeným státům“.
Ve skutečnosti čínské devizové rezervy dál zůstávají z velké části investovány do dluhopisů v amerických dolarech, protože nabízejí optimální kombinaci bezpečí, likvidity a míry návratnosti, což z nich činí nejvhodnější investiční možnost, dodal Fang. Podle oficiálních údajů je Čína ke konci letošního ledna po Japonsku druhým největším držitelem amerických dluhopisů na světě.
PSALI JSME: Čína skupuje zlato, aby pohřbila dolar
(rek)
