Zlato (oz) / USD
1 767,62
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
38 678,81
0,00 %
EUR / USD
1,16
0,00 %
USD / CZK
21,88
0,00 %
Světová ekonomika
Co se to, proboha, děje s komoditami?

Vzhledem k tomu, že se svět vydává na cestu k energetické „čisté nule“, zdá se, že několik důsledků je jasných: Uhlí by mělo být nadměrně dostupné, zemního plynu by mělo být stále dostatek a mezní náklady na elektřinu by se měly blížit nule, protože převládají obnovitelné zdroje.

Cena zkapalněného zemního plynu (LNG) v posledních měsících vzrostla ze sedmi dolarů na 20 za mbtu, což je historické maximum. Ilustrační foto: iStock

„Časem se může ukázat, že tato tvrzení jsou správná, ale zdá se, že cesta mezi tímto bodem a „čistou nulou“ má několik nečekaných zákrut,“ napsal na serveru Zerohedge.com Martijn Rats, globální ropný stratég a vedoucí evropského akciového výzkumu ropy a zemního plynu ve společnosti Morgan Stanley.

„Vezměme si současnou situaci: celosvětová spotřeba uhlí dosáhla vrcholu v roce 2013, ale cena energetického uhlí se v současné době blíží svému historickému maximu a za posledních několik měsíců se více než zdvojnásobila na zhruba 180 dolarů za tunu,“ uvádí Rats.

Totéž se podle něj stalo se zkapalněným zemním plynem (LNG), jehož cena v posledních měsících vzrostla ze sedmi dolarů na 20 za mbtu, což je rovněž historické maximum. Evropské ceny zemního plynu rostly souběžně, což zase způsobilo prudký nárůst cen elektřiny.

„Ceny denního dodání v kontinentální Evropě vzrostly z 50 na 150 eur za megawatthodinu – hádáte správně, jde o historické maximum. V důsledku toho se prudce zvýšily ceny hliníku, a to z dvou tisíc dolarů za tunu na začátku roku na dnešních 2 900 amerických dolarů,“ píše globální ropný stratég.

PSALI JSME: Cena hliníku poprvé po 13 letech stoupla na 3000 dolarů za tunu

Podle něj je to neobvyklé zejména proto, že světová ekonomika se ještě plně nezotavila z krize covid-19: „Co se tedy děje? Tyto rally spojuje společný soubor faktorů. Jak se často stává, příběh začíná v Číně.“

Kombinace zotavení po covidu-19 a neobvykle horkého počasí letos prudce zvýšila spotřebu elektřiny, připomíná autor článku. Většina elektřiny v Číně se vyrábí z uhlí, ale domácí produkce uhlí má stále větší problémy udržet krok – je to důsledek regulačních reforem, nedostatečných investic a přísnějších kontrol bezpečnosti práce na pracovišti.

Dalším důležitým zdrojem výroby elektřiny v Číně jsou vodní elektrárny, ale kvůli suchu v klíčových částech země se ani letos nepodařilo vodní energii zvýšit. V létě to vedlo k nedostatku elektřiny, který přinutil regionální vlády omezit spotřebu, a v řadě čínských regionů bylo dokonce v noci vypnuto pouliční osvětlení.

Další obětí těchto opatření se, připomíná Martijn Rats, stala tavba hliníku, která je obzvláště náročná na elektrickou energii. Čína běžně dodává zhruba 60 procent světové produkce hliníku. Vzhledem k omezení její výroby a pokračujícímu růstu celosvětové poptávky tak ceny hliníku, jenž je velmi významným a těžko nahraditelným kovem, prudce vzrostly.

PSALI JSME: Cena hliníku je kvůli obavám o dodávky z Číny nejvyšší za deset let

„Nedostatek domácího uhlí donutil Čínu obrátit se na námořní trh,“ píše autor článku a připomíná, že i jinde měla produkce uhlí také své problémy – např. silné deště a nedostatek zaměstnanců v Indonésii, přerušení železniční dopravy v Rusku či nepokoje v Jihoafrické republice. „S tím, jak se trh s uhlím napínal, světové ceny uhlí rostly.“

Stejné faktory, zejména pak omezení námořní dopravy, vedly ke zvýšení čínské poptávky po LNG, ale ani zde Říše středu nebyla sama. „Například sucha v Brazílii rovněž omezila výrobu vodní energie, což rovněž zvýšilo poptávku po zkapalněném zemním plynu. Vzhledem k řadě výpadků výroby v terminálech pro zkapalňování se světový trh s LNG v posledních měsících výrazně zúžil,“ píše Rats.

Evropa je obvykle koncovým trhem pro značnou část světového LNG. Avšak vzhledem k tomu, že ostatní regiony táhnou více, dovoz zkapalněného zemního plynu do Evropy letos v létě prudce poklesl. Současně zklamala výroba energie z větrných elektráren na moři: V Evropě v posledních měsících tolik nefoukalo, což zvýšilo poptávku po zemním plynu.

„Vzhledem k omezeným dodávkám plynu z Ruska a dalších regionů však Evropa nemohla vytvářet zásoby zemního plynu v takové míře, jak to v létě obvykle dělá. Evropské zásoby zemního plynu jsou nyní na toto roční období neobvykle nízké, přičemž zima teprve začíná. Vzhledem k tomu, že ceny zemního plynu do značné míry určují ceny elektřiny, došlo k jejich prudkému nárůstu,“ píše Rats.

PSALI JSME: Gazprom tvrdí, že na evropském trhu s plynem nemá konkurenci

Co to všechno znamená, ptá se autor článku? Dochází ke třem závěrům. Za prvé, tento sled událostí podle něj ukazuje, jak jsou komoditní trhy vzájemně propojené. Jeden region ovlivňuje druhý a ve výsledku je propojeno více komodit. Sucho v Číně může zvýšit ceny elektřiny ve Španělsku, ale také cenu plechovek nápojů.

Za druhé, letošní rok podle Ratse ukázal, jak obtížné může být takové pohyby předvídat: „Ještě před několika měsíci panoval názor, že prakticky všech těchto komodit je dostatek a časem bude ještě větší. A konečně se ukázalo, jak malá je míra bezpečnosti světového energetického systému, což má důležité důsledky pro budoucnost.“

„V příštích několika desetiletích bude svět muset zásadním způsobem změnit způsob výroby a spotřeby energie. Nabídková strana energetického systému se zatím přizpůsobuje rychleji, než naše vzorce spotřeby,“ tvrdí stratég Morgan Stanley.

„Svět je stále v počátečních fázích své cesty k dekarbonizaci, takže to vytváří potenciál pro další nestabilitu a stlačení v budoucnu. Jejich dopad by se mohl projevit daleko za hranicemi energetických a komoditních trhů a ovlivnit vše od růstu přes inflaci až po politiku,“ uzavírá svůj článek Martijn Rats.

PSALI JSME: Ceny komodit zůstanou na vyšší úrovni delší dobu, tvrdí šéf společnosti Glencore

(luk)