Nobelova cena by dle stanov měla být udělována těm, kteří „přinesli lidstvu největší prospěch“. Bernanke to však určitě nebyl. V letech, která předcházela krizi, Bernanke prokázal jen slabé schopnosti pochopit varovné signály a dynamiku toho, co se děje.
Únor 2007: „… v tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by se problémy s rizikovými hypotékami rozšířily na širší hypoteční trh, který se zdá být stále zdravý. I úvěrová stránka se zdá být stále zdravá,“ prohlásil Bernanke.
Zatímco někteří ekonomové varovali, že se v oblasti bydlení tvoří bublina, Bernanke v různých médiích i před americkým Kongresem trval na tom, že jak s ekonomikou, tak s trhem nemovitostí je vše v pořádku.
Červenec 2007: „Globální ekonomika je i nadále silná, podporovaná solidním ekonomickým růstem v zahraničí. Celkově se zdá, že americká ekonomika bude pravděpodobně ve druhé polovině roku 2007 expandovat mírným tempem, přičemž růst pak v roce 2008 posílí…“ sdělil světu Bernanke.
PSALI JSME: Nobelova cena za ekonomii oceňuje boj s chudobou, potvrzuje trend začleňování a zrovnoprávňování znevýhodněných
Pouhý rok po této předpovědi byl svět na prahu nejhoršího scénáře pro globální trhy – systémového kolapsu. V září 2008 došlo také k největšímu selhání v historii bankovnictví USA, po kterém následovaly masivní záchranné akce vedené centrální bankou.
Bernanke pak pomáhal realizovat nejsnazší řešení, bezprecedentní experiment v měnové politice projevujícího se jako záchranný balík v celkové výši 475 miliard dolarů, z čehož 250 miliard šlo na stabilizaci bankovních institucí, 82 miliard do amerického automobilového průmyslu a 70 miliard dolarů do pojišťovny AIG.
Záchrana byla v podstatě odměnou pro společnosti, které byly tak špatně řízeny, že by v té době nebyly schopny odolat tržním silám. A i když k jejímu uskutečnění byla nutná určitá politická jednání (alespoň jejich zdání), stále šlo o velmi neomalený nástroj použitý v panice, který s sebou nesl krátkodobé i dlouhodobé důsledky.
V krátkodobém horizontu miliony Američanů přišly o práci, úspory na penzi a domovy, zatímco banky získaly miliardy „volných peněz“. Z dlouhodobého hlediska to byl otřesný morální hazard, který vedl k současné inflační krizi, což je produkt hluboce pochybné myšlenky, kterou má Fed, a to nekonečný tisk peněz.
PSALI JSME: Globální krize se rodila již na přelomu let 2006 a 2007
Ben Bernanke byl klíčovou postavou, která nejen signalizovala bankéřům, že mohou být lehkomyslní, protože mají výpomoc zajištěnou, ale také poskytla podporu myšlence nekonečného tištění peněz jako přijatelné měnové politiky.
„Krize, se kterou Fed nyní bojuje, je právě důsledkem teorií, které Bernanke využíval, obhajoval a pak si blahopřál v knize, která hovoří o tom, jak jako předseda Fedu neváhal s razantním zásahem své brilantnosti, když jsme to nejvíc potřebovali.
Jeho zastánci budou stále tvrdit, že Bernanke odvrátil největší ekonomický kolaps v historii. Ale dnes, více než kdy jindy, bychom se měli ptát: za jakou cenu?“ píše americký web QTR’s Fringe Finance.
Miliardy lidí na celém světě vidí, jak se kvalita jejich života dopady inflace zhoršuje. Přímou linii od Bernankeho politiky kvantitativního uvolňování k této krizi si lze lehce představit. Bernanke jasně vyjádřil svůj postoj k tomuto typu měnové politiky už v roce 2002, kdy ohlašoval myšlenku tištění peněz jako „technologii“, která navíc nebude vládu nic stát.
PSALI JSME: Alasdair Macleod: Cenová inflace je teprve začátek
„Vláda USA má technologii, která se nazývá tiskařský lis (nebo dnes jeho elektronický ekvivalent), která jí umožňuje bez nákladů vyrábět tolik amerických dolarů, kolik si přeje,“ napsal Bernanke 21. listopadu 2002.
„Ale nyní víme, že je to průšvih. Nyní si to vychutnáváme v podobě jednoho z největších inflačních šoků v historii USA. Stručně řečeno: Fed uvízl v rohu, ze kterého se nemůže dostat, a je jen otázkou času, kdy se v důsledku toho, zase něco obrovského v ekonomice zlomí.
V době, kdy Bernanke předsedal Fedu, se bilance federální banky blížila 2,5 bilionu dolarů. Po několika kolech tisku peněz a masivní expanzi během covidové krize bilance činí kolem 9 bilionů dolarů.“
Podle MarketWatch se svými omyly Bernanke dokonce chlubí. Dostal 250 000 dolarů za vystoupení v Abú Dhabí, jakmile z Fedu odešel. „Jedním projevem tak překonal svůj roční plat šéfa Fedu ve výši 199 700 dolarů v roce 2013,“ napsal MarketWatch.
PSALI JSME: Bernanke, Geithner, Paulson: (Ne)připravenost na budoucí krizi a vysoké zadlužení
Také časopis Forbes připomněl, že bývalá předsedkyně Fedu Janet Yellenová vydělala miliony na honorářích od bank a velkých společností. Yellenová, nyní ministryně financí, vyinkasovala od bank a velkých firem od svého odchodu z Fedu v roce 2018 více než sedm milionů dolarů za proslovy, což je rekord.
„Už vidíte zpětnou vazbu? Fed kapitalizuje banky (dává jim peníze a chrání je před krachem) a banky se pak odvděčí miliony z této hotovosti do kapes předsedy Fedu, který k tomu pomohl.“
Také současný předseda Fedu Jerome Powell měl miliony dolarů v cenných papírech, které pak Fed nakoupil během roku 2020. „Předseda Fedu Powell vlastnil dotyčné komunální dluhopisy na společném účtu, nad kterým měl kontrolu,“ potvrdila televize CNBC.
Prezident bostonského Fedu Eric Rosengren „v roce 2020 často a významně obchodoval,“ uvedla agentura Reuters. Potvrdila to i agentura Bloomberg. CNBC o Rosengrenovi také řekla, že “držel mezi 151 000 a 800 000 dolary v investičních fondech do nemovitostí, které vlastnily cenné papíry zajištěné hypotékami“.
PSALI JSME: Americká ministryně financí v Kongresu naléhala na zvýšení dluhového limitu
Místopředseda Fedu Richard Clarida prodal aktiva během covidové paniky, jen aby je koupil zpět o několik dní později, jen několik hodin předtím, než Fed oznámil, že vystoupí na podporu trhů. Na začátku letošního roku pro jistotu odstoupil.
„U entity, která má být objektivní a nezaujatá, si nedokážu představit grotesknější chování, než jaké jsme viděli u lidí z Fedu. Tentokrát Nobelovou cenou nevysílají falešné signály bankéři. Nyní je to Nobelova cena, která vysílá falešný signál.
Jako by centrální bankéři dělali něco úžasného a čestného. Zeptáte-li se, zda Bernanke a jemu podobní nám v posledních 20 letech nezanechali alespoň finanční stabilitu, a zaslouží si proto Nobelovu cenu za ekonomický “výzkum“, bude to asi jen špatný vtip,“ uzavírá svůj komentář ekonomický web.
PSALI JSME: Šéfka Fedu věří, že již nezažije další finanční krizi
(rek)
