Zlato (oz) / USD
2 331,06
0,57 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Skládal zkoušky na hledače pokladů. A našel ho

Státní archeologický ústav ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko napsal předposlední květnové úterý tečku za pozoruhodným příběhem o nálezu jedinečného pokladu, v němž mu osud přidělil nezanedbatelnou roli.

Nikki Steinmann, 44letý zaměstnanec bundeswehru, letos skládal zkoušky na hledače pokladů. A našel ho po devíti metrech. Ilustrační foto: iStock

Ještě dříve, než vypršela zákonem stanovená půlroční lhůta, úřad ve vědeckém hodnocení potvrdil pravost zlatých šperků a mincí pohřbených do země před 800 lety a vrácených na denní světlo letos v únoru.

Pravděpodobně to nikdo z účastníků kurzu nečekal, protože to, co následovalo, by bylo hodno hodně bujné fantazie. Po pouhých devíti metrech totiž sonda udeřila. Pod cvičnou ploše jejich kurzu s detektorem kovů ležely pod zemí zlaté skvosty pohřbené před stovkami let.

Ve Šlesvicku-Holštýnsku musí všichni lovci pokladů s detektory kovů absolvovat kurz se závěrečnou zkouškou na Státním archeologickém úřadě. Tam se učí, jak se registrovat, co si počít v případě významných nálezů a také jak rozpoznat nebezpečnou munici.

PSALI JSME: Nacistická mapa zlata vyvolala tsunami hledačů pokladů v nizozemské vesnici (1.)

Nikki Steinmann, 44letý zaměstnanec bundeswehru, a jeho devítiletý syn si předtím vyzkoušeli detektor kovů za 1 400 eur pouze na dánských plážích. V kurzu se nyní vydal do terénu teprve potřetí. Jeho instruktor Ralph Paustian mu přidělil oblast na louce u Haithabu.

Kód 99 pro zlato zněl po pouhých devíti metrech

„Pak jsem šel asi devět metrů a zazněl signál,“ vybavuje si Steinmann. „Ukázalo mi to také vodivost. 99 byl signál pro zlato.“ Steinmann dostal pokyn, aby kopal, a „pak se najednou zalesklo něco zlatého“. Zavládlo mimořádné vzrušení. Ale pro něj osobně to znamenalo stop.

Do práce se museli pustit profesionálové. Kalendář sice ukazoval neděli, přesto odborníci dorazili rychle na místo a zajistili další nálezy. Vynesli je na povrch z hloubky asi 20 centimetrů, ačkoli se nacházely ve vrstvě, kterou čas od času zoralo zemědělství v průběhu staletí.

PSALI JSME: Modrozub podnítil hledačskou horečku

Archeologové dánské mince přiřadili přiřadit k období vlády krále Waldemara II. Dvě zlaté náušnice už tehdy pravděpodobně pamatovaly nějaký ten pátek; mohly pocházet ze Středomoří.

Zlatá mince s arabskými znaky mohla vzniknout v jižním Španělsku. Je však také možné, že ji okopíroval skandinávský řemeslník a připevnil k ní jehlici. Znaky jsou na obou stranách, to bylo v té době neobvyklé.

V době, kdy sáček skončil pod zemí, byl již Haithabu opuštěn. Také město Šlesvicko ztratilo na významu. Lübeck, perla Hanzy, ho už předstihlo jako baltské obchodní centrum.

PSALI JSME: Amatér při své druhé výpravě odkryl v Dánsku poklad snů

Odbornice neměla slov

Zlato bylo v severní Evropě vzácné. Dvě náušnice z doby kolem roku 1 100 mají byzantský styl. Mohly by pocházet také z islámské kultury. Drátky a kovové destičky jsou navzájem filigránsky propojeny a osázeny polodrahokamy.

Přijela také Astrid Tummuscheitová ze Státního archeologického úřadu. „Ukázali mi zlaté nálezy a musím se přiznat, že jsem na chvíli oněměla. Jsou to tak špičkové kousky, co se týče techniky i materiálu. A také to, že se náušnice zachovaly jako pár – relativně nepoškozené.“

A ozdobu uší pěje ódy: „Není tam žádná pevná destička, na které zlatník ty filigránské drátky a korálky naneseny, ale když se podíváte na zadní stranu, nepřehlédněte, jak připájel malé obdélníkové zlaté proužky, které tvoří takříkajíc hladký hřbet. A nahoře tyto zahnuté zlaté drátky tvoří síťku a jsou posety několika polodrahokamy,“ objasnila stanici Norddeutscher Rundfunk.

PSALI JSME: Platili Keltové Germánům za otroky zlatem?

Ze sáčku zůstala jen jednotlivá vlákna

Také restaurátorka Corinna Mayerová z archeologického oddělení Státních muzeí neskrývala nadšení. Šperky mechanicky očistila a u některých mincí chemicky odstranila koroze stříbra.

Zkoumala také vlákna sáčku – protože to je vše, co z něj zbylo. Zatím není jasné, kdy vše poputuje do muzea. Restaurátorka uvádí, že má ještě hodně práce s nejstarším hrobem v severním Německu v Duvensee a že ji tlačí čas.

Ale další velkolepý objev badatelů na sebe možná nenechá dlouho čekat. Na otázku, jaký učinil nejzajímavější nález, odpovídá Arjen Spiesswinkel, šéfinstruktor detektorářů, překvapivě: „Našel jsem vikingské sídliště. Kde, to však zůstává tajemstvím.“

PSALI JSME: Hledač pokladů objevil zlatý přívěsek Tudorovců spojený s Jindřichem VIII.

(plk)

Další z kategorie Zlato