„Významné archeologické nálezy, mezi nimiž je i poklad z doby římské, předali nálezci úředníkům muzea v Prestonu, jak jim ukládá zákon. Předměty měly být uloženy v uzamčené a zabezpečené jednotce uvnitř budovy, než měly odeslány do Britského muzea k posouzení a ocenění,“ napsal list The Daily Telegraph.
Mezi zmizelými skvosty je šest zlatých, 28 římských stříbrných mincí a stříbrný odlitek, které začátkem tohoto roku objevili dva hledači s detektory kovů v Rutlandu. Ti jsou prý hluboce rozrušeni a „prskají“ nad zprávou, že jejich poklad, který sám o sobě může mít hodnotu tisíců liber, zřejmě zmizel.
Z e-mailu, který rozzlobeným nálezcům poslalo oddělení kulturních služeb rady hrabství Lancashire, vyplynulo, že záležitost vyšla najevo až poté, co Britské muzeum požádalo o převoz jednoho z nálezů z Prestonu do Londýna.
PSALI JSME: Zlatý poklad Keltů gang profesionálů nejspíš roztaví
Tratí nejen hledači
Když však pracovníci muzea zkontrolovali svůj zabezpečený sklad, požadované předměty chyběly. Rychlá kontrola provedená ve spolupráci s Britským muzeem zjistila, že zmizelo až 12 souborů artefaktů a přiložené dokumentace. Další audity provedené radou muzea zjistily, že chybí další artefakty, a tak rada zavolala policii.
Policejní vyšetřování stále pokračuje a hledači a archeologové, které záhada zaujala, se obávají, že své cenné nálezy už nikdy nedostanou zpět a že důležité historické předměty včetně zlatých mincí se možná nadobro ztratily.
Andy Brockman, publicista specializující se na vyšetřování trestných činů v oblasti kulturního dědictví, který e-mail rady odhalil na zpravodajském webu o kulturním dědictví PipeLine, řekl: „Pokud se pohřešované předměty nenajdou, ztrátu utrpí jak národní dědictví, které patří všem, tak konkrétně nálezci a majitelé pozemků, kteří by si podle zákona rozdělili případnou odměnu za ohlášení pokladu půl na půl.“
PSALI JSME: Analýza starověkých mincí ukázala, že Římané trpěli v letech 86-91 př. n. l. finanční krizí
Vládní program má povážlivé trhliny
Podezřelé zmizení by mohlo mít také znepokojivé důsledky pro legitimitu programu Britského muzea pro přenosné starožitnosti a pro vládní proces spravedlivé správy nálezů pokladů.
Úřady zřídily systém PAS (Portable Antiquities Scheme) v roce 2003 na základě obav, že nárůst počtu detektorů kovů vedl k tomu, že archeologové a historici nikdy neviděli neznámý počet důležitých archeologických nálezů.
Systém umožňuje hledačům dobrovolně hlásit své nálezy místnímu styčnému úředníkovi pro nálezy, kterého obvykle spolupracuje s místním muzeem či radnicí, pokud není jejich zaměstnancem.
U nich se uchovávají artefakty, které zákon definuje jako „poklad“, a rozhoduje se o tom, zda mají národní význam, a v takovém případě mají muzea a veřejné orgány možnost je odkoupit.
PSALI JSME: Ryzost zlatých mincí si římští císaři hlídali
„Obrovský skok v počtu nahlášených nálezů o třetinu je důkazem obrovského úspěch systému PAS,“ uvedla počátkem roku Britské muzeum. V mnoha případech jsou poklady odmítnuty a vráceny odesílateli podle pravidla „nálezce si ponechává nálezné“.
„Důležité archeologické nálezy zjevně zmizely z bezpečného skladu v uzamčené kanceláři v budově, kam veřejnost nemá běžný přístup,“ shrnuje Brockaman. Proto se obává, že zesílilo riziko, že se hledači s detektory nebudou obtěžovat s přihlašováním svých nálezů do systému PAS, protože se budou bát, že by se jich mohli zmocnit zloději.
Zdá se však, že lancashirské muzeum ani v rámci programu PAS nezavedlo žádný systém inventarizace, který by umožňoval pracovníkům pravidelně kontrolovat, zda jsou zapsané artefakty stále uloženy ve skladu.
PSALI JSME: The Observer: Všechno starověké zlato nemusí být pravé, varuje expert
(plk)
