Zveřejněný nákup zvýšil hodnotu polských zlatých rezerv z 14,55 na 15,52 miliardy amerických dolarů. Polské oficiální držby zlata jsou 22. největší na světě a zlato tvoří asi 8,5 procenta celkových rezerv Polské národní banky (NBP).
Plán přidat dalších 100 tun zlata do rezerv v roce 2022 vyhlásil guvernér centrální banky Adam Glapiński na podzim roku 2021. Nakonec k jeho uskutečnění nedošlo a podle webu Eestieest! není jasné proč. Nedávný nákup zlata by však mohl signalizovat restart slibovaných nákupů.
Podle Glapińskiho je zlato otázkou finanční bezpečnosti a stability. „Zlato si udrží hodnotu, i když někdo odpojí od elektřiny globální finanční systém a zničí aktiva založená na elektronických záznamech. Neprorokujeme, že se to stane, ale jak se říká, lépe je být připraven. A centrální banka musí být připravena i na nejnepříznivější okolnosti. V našem procesu řízení deviz tak má zlato své místo.“
PSALI JSME: Robustní nákup zlata polské centrální banky
Glapiński také naznačil, že to byly i obavy o stabilitu amerického dolaru, jež vedly k rozhodnutí navýšit zlaté rezervy země. „Zlato se vyznačuje poměrně nízkou korelací s hlavními třídami aktiv, zejména americkým dolarem, který v našem portfoliu dominuje. Zahrnutí zlata do rezerv také snižuje riziko při investování těchto rezerv.“
Centrální banky po celém světě v posledních dvou letech hromadí zlato. Po rekordním roce 2022 se zlaté rezervy centrálních bank během prvních tří měsíců roku 2023 zvýšily o 228 tun, což je rekord. Bylo to o 38 procent víc než v předchozím rekordním prvním čtvrtletí v roce 2013.
Celkové nákupy zlata centrálními bankami loni dosáhly 1 136 tun. Byla to nejvyšší úroveň čistých nákupů (po odečtení prodejů – pozn. red.) zaznamenaná od roku 1950 a třináctý rok čistých nákupů zlata centrálními bankami v řadě. Včetně polských. Podle Glapińskiho zlato symbolizuje sílu země.
PSALI JSME: Centrální banky se jistí zlatem proti pádu dolaru
(rek)
