Stačilo k tomu pár slov šéfa americké centrální banky Jerome Powella. Minulý týden na tiskové konferenci řekl, že inflace způsobená růstem cen energií je jednou z největších obav centrální banky. A co se teď děje, je vidět u každé benzinky.
„Jsme připraveni dál zvýšit sazby, bude-li to vhodné,“ dodal Powell. „Skutečnost, že jsme se na rozhodli zachovat základní úrokovou sazbu, neznamená, že jsme dosáhli cíle, o který usilujeme.“ Ekonomové se shodují v tom, že pokud cena ropy neklesne, bude těžké dvouprocentního cíle dosáhnout.
S prudkým zdražením ropy a pohonných hmot se proti inflaci bojuje těžko a Powell dal jasně najevo, že se s tím nebudou v Americe párat. Šance na zvýšení úrokových sazeb tak opět povstala a dolarový index vyšplhal na maxima, na kterých nebyl od listopadu 2022.
PSALI JSME: O ceně zlata dnes rozhodují centrální banky
S tím se vznesly i výnosy vládních dluhopisů, které v úterý vystřelily dokonce na 16letá maxima a dosáhly vrcholů, které nebyly zaznamenány od července 2007, dopočítal britský web Investing.com.
Od února 2022 do července 2023 se úrokové sazby v Americe zvýšily jedenáctkrát, čímž přidaly pět a čtvrt procentního bodu k předchozí základní sazbě pouhých 0,25 procenta. Cena zlata po prvotním březnovém šoku, kdy i v Česku vyskočila nad 47 tisíc korun bez marží a dopravy se pak srovnala kolem 42 tisíc korun a všem výpadům dolaru odolávala.
Nyní byla obranyschopnost zlata pod kombinovaným atakem výnosů státních dluhopisů a dolaru prolomena a žlutý kov zdražil o dva tisíce korun. Ekonomové však varují, že obnovený jestřábí postoj centrální banky USA může utlumit globální růst, což by byla šance zlata na protiútok.
PSALI JSME: Růst výnosů z úrokových sazeb je hlavní příčinou oslabení zlata
(rek)
