„Země v posledních letech agresivně rozšiřuje své zlaté zásoby, vedená touhou diverzifikovat své devizové rezervy a zajistit se proti geopolitickým rizikům. Od roku 2016 turecká centrální banka nakoupila téměř 300 tun zlata,“ píše The Jerusalem Post. Podle Visual Capitalist ale Turecko za posledních deset let navýšilo rezervy dokonce o 420 tun.
Portál Statista.com zase uvádí, že na konci loňského roku mělo Turecko v rezervách 726 tun zlata, na rozdíl od Světové rady pro zlato, která vykázala ke stejnému datu 540 tun. Nejednoznačná čísla mají svůj důvod.
Turecko do svých rezerv počítá jak zlato v držení centrální banky, tak i zlato uložené v komerčních bankách, které mají povinnost veškeré pohyby hlásit. WGC dokonce zřídila na svém webu speciální metodiku svého výpočtu, ale přesto, jak vidno, údaje jednotlivých zdrojů se podstatně rozcházejí.
PSALI JSME: Turecká centrální banka: Zlato je nejbezpečnější aktivum, které národ může mít
„Rozhodnutí Turecka zvýšit své zlaté rezervy je strategickým krokem v souladu s velkými ekonomikami, jako je Rusko a Čína,“ řekl nizozemský expert Frank Knopers.
„Víra, že krize je mnohem větší a zásadnější než předchozí krize za posledních 100 let, dělá z drahých kovů velmi silný argument, pokud jde o udržení kupní síly… nabízí jedinečnou kombinaci stability, likvidity a přenositelnosti, což z něj činí atraktivní aktivum pro centrální banky.“
„Ke druhému čtvrtletí roku 2024 tvořily zlaté rezervy přibližně 19,9 procenta celkových devizových rezerv Turecka. Při současných tržních cenách jsou tyto rezervy oceněny na více než 20 miliard dolarů“ píše The Jerusalem Post. Světová rada pro zlato, která globální pohyby tohoto kovu ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem sleduje, totiž uvádí podíl zlata jako 34,9 procenta v devizových rezervách země.
PSALI JSME: Centrální banky v červnu nakoupily 31 tun zlata. Přispěla i ČNB
(rek)
