Zlato (oz) / USD
1 924,15
0,05 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Turecká centrální banka: Zlato je nejbezpečnější aktivum, které národ může mít

Rezervní aktiva představují bohatství národů kumulované po mnoho let. Správci rezerv by měli dbát na bezpečnost, likviditu a návratnost. Tyto vlastnosti dnes zlato splňuje a každý dlouhodobý investor by měl mít v portfoliu velký podíl zlata, uvedl místopředseda turecké centrální banky Erkan Kilimci v rozhovoru pro únorové vydání magazínu Gold Investor.

Každý dlouhodobý investor by měl mít v portfoliu velký podíl zlata, tvrdí Kilimci. Reprofoto: Centralbanking.com

V situaci, kdy množství státních dluhopisů má negativní výnos a kvantitativní uvolňování snížilo jejich likviditu, tak přichází do popředí bezpečnost. Podmínky pro bezrizikové a likvidní aktivum podle něj do puntíku splňuje zlato.

„Jelikož zlato nemá žádné úvěrové riziko, je to nejbezpečnější aktivum, které národ může mít. My v Turecku držíme 13-15 % našich celkových rezerv ve zlatě,“ uvedl Erkan Kilimci.

Turecká centrální banka od roku od roku 2011 umožňuje komerčním bankám, aby dobrovolně uložili část svých povinných rezerv do zlata. To jim umožňuje zlepšit kapitálovou přiměřenost a více úvěrovat. Turecká centrální banka proto postupně zvyšuje dobrovolnou složku povinných rezerv komerčních bank uložených ve zlatě až na letošních 35 %. Ty pak ve velkém otevírají občanům úročené zlaté účty. Cílem těchto opatření je podle vyjádření centrální banky zužitkovat bohatství, jež v domácnostech leží ladem.

Zlato zpátky v oběhu

Centrální bance se podle vyjádření jejího místopředsedy prozatím za dobu planosti programu podařilo zvýšit rezervní aktiva o 450 tun zlata. Je třeba doplnit, že z velké části jde o zlato pouze uložené u centrální banky, jehož majiteli jsou banky komerční, potažmo jejich vkladatelé.

Zlaté rezervy turecké centrální banky se ale podle poslední statistiky Mezinárodního měnového fondu pohybují na hodnotě 377 tun, což je oproti minulému měsíci pokles o bezmála 20 tun. Turecko tím kleslo o jednu pozici na 15. příčku zemí s nejvyššími rezervami zlata.

Stojí za zamyšlení, že podle některých analytiků turecká centrální banka také využívá zlato jako podporu domácí měny, jež v posledních měsících čelí významným výkyvům. Turecko však nejspíš neplánuje konfiskaci zlata občanů, protože je zároveň velkým producentem žlutého kovu a rezervy tak může poměrně rychle doplnit. Je ale na pováženou, zda si turecká centrální banka nehraje s ohněm a zda by zvládla dostatečně rychle pokrýt poptávku při případném „runu“ na banky, kdyby lidé hromadně požadovali své zlato zpět.

Pro dosažené úspěchy se však zdá, že na tureckém bankovním trhu panuje stabilita a lidé sytému věří. I tak je mezi lidmi podle některých odhadů stále na pět až šest tisíc tun zlata, které zahálejí.

Centrální banka vykupuje i recyklované zlato

Turecká centrální banka od letoška od komerčních bank zlato za tržní cenu také vykupuje. Ty jí mohou prodat až 5 % z již uložených rezerv nebo i recyklované zlato vybrané od vkladatelů. Banky pak mohou uvolněné peníze použít na úvěrovou expanzi a zlato do rezerv časem opět doplnit. Centrální banka tak komerčním bankám jednak zajišťuje likviditu, ale také tím doplňuje zlato do vlastní rezervy, aniž by tím přicházela o zásobu zahraničních měn.

Turecká centrální banka však v současném tržním prostředí upozorňuje, že je ten pravý čas, aby se i ostatní centrální banky i investoři pustily do zvyšování objemu zlatých rezerv. Ve fyzickém zlatě koneckonců spočívá bohatství národů i jednotlivců.

„Centrální banka zvyšuje rezervy fyzického zlata v době, kdy věříme, že by všechny centrální banky měly podíl zlata v portfoliích navyšovat,“ konstatoval Kilimci a doplnil: „Pevně věříme, že všichni dlouhodobí investoři by v portfoliu měli mít velký podíl zlata.“

(ska)

Další z kategorie Zlato