„Jaká je skutečná cena zlata?“ ptá se tým expertů burzovní společnosti VanEck, která spravuje 89,5 miliardy dolarů. „Není to cena, kterou dnes vidíte nahoře na monitoru, ale cena, za kterou by zlato znovu získalo roli světového rezervního standardu.“
Centrální banky nakupují zlato rekordním tempem a rozviřují otázky ohledně dominance amerického dolaru. Vzhledem k prudkému nárůstu hodnoty zlata jako rezervního aktiva se analytici domnívají, že otázka je na místě.
Za zmínku ale stojí, že polovina všech centrálních bank nedrží podle údajů Mezinárodního měnového fondu žádné zlato. Obecně jde o chudé země s nízkými celkovými rezervami včetně státních dluhopisů atd. Analytici dál uvedli, že tento stav věcí vyvolává další otázku: Jaká by byla cena zlata, kdyby muselo podporovat celosvětovou peněžní zásobu.
PSALI JSME: Tajné přípravy Evropy na zlatý standard?
„Po většinu moderní finanční historie to nebyla hypotetická otázka. Za zlatého standardu byly papírové peníze pouze šekem na fyzické zlato. Toto spojení bylo zcela přerušeno v roce 1971, čímž se svět přesunul k systému, kde jsou peníze kryty pouze vládními nařízeními.“
Analytici společnosti VanEck si tuto otázku nekladou proto, že by věřili, že se zlatý standard vrátí, ale proto, že slouží jako to, co nazývají kontrolou solventnosti. „Výpočtem ceny, které by zlato muselo dosáhnout, aby podpořilo dnešní peněžní zásobu, můžeme vidět, kolik papírových peněz bylo vytištěno v porovnání se zlatem, které kdysi vše podpíralo.“
Používají relativně jednoduchý výpočet: Vydělí peněžní závazky známými zlatými rezervami. Nejprve vypočítají M0 neboli měnovou základnu. „Toto jsou peníze v oběhu plus bankovní rezervy,“ uvedli. „Při klasických bankových runech jsou to peníze, které by lidé požadovali.“
PSALI JSME: Neselhal zlatý standard, ale politika, říká bývalý šéf Fedu Alan Greenspan
Druhou měnovou bází je M2. „To zahrnuje spořicí vklady a fondy peněžního trhu,“ napsali američtí analytici. „V moderních finančních krizích, jako byly ty v roce 2008 nebo 2020, jde o širší likviditu, kterou se systém snaží chránit.“ Když vypočítají cenu zlata na základě peněžních závazků hlavních centrálních bank, vážených jejich podílem na denním obratu deviz, jsou ocenění velmi dramatická.
„Pokud by zlato mělo být podkladem M0, muselo by stát 39 210 dolarů za unci. Pokud by zlato mělo podporovat měnovou bázi M2, muselo by se obchodovat za 184 211 dolarů. Tato čísla představují cenu potřebnou k pokrytí peněžních závazků v případě, že se zlato opět stane primárním rezervním aktivem.“
Analytici varují, že tato dvě čísla představují globální průměry a nezabývají se hlubokými rozdíly mezi státy. „Poměr vytištěných peněz k drženému zlatu ukazuje, které země jsou zadlužené a které bezpečné.“ Mezi nejvíc zadlužené země patří z nejrozvinutějších ekonomik světa Velká Británie a Japonsko, které v porovnání se svými zlatými rezervami vytiskly obrovské množství peněz.
PSALI JSME: Standard Chartered: Proč věříme zlatu
„Ve scénáři resetu by jejich měny byly pod největším tlakem,“ napsali analytici. „Například implikovaná cena zlata v M2 v Japonsku je zhruba 301 000 dolarů za unci, ve Velké Británii je to zhruba 428 000 dolarů, v USA kolem 85 000 dolarů, zatímco v eurozóně kolem 53 000 dolarů,“ poznamenali analytici.
„Rozvíjející se trhy, jako Rusko a Kazachstán, mají pravděpodobně dostatek zlata k podpoře svých peněžních zásob za mnohem nižší cenu.“
„Rozvinuté trhy se potýkají s vysokým vládním dluhem, což nutí centrální banky ‚tisknout‘ víc peněz, aby udržely systém likvidní. S tím, jak hromada papírových peněz roste k nekonečnu, musí teoreticky vzrůstat hodnota zlata,“ uvedli.
PSALI JSME: Londýn stojí na zlatých základech
(rek)
