Ta vlastní výhradní práva na hydrometalurgický proces loužení rud a nerostů glycinem, což je ekologicky šetrný proces loužení využívajícího aminokyseliny, směsí oxidů a sulfidických rud. V praxi se využívá pro těžbu vzácných kovů, mědi, niklu a kobaltu, tedy kovů potřebných pro velké baterie používané například v elektromobilech. A také zlata, informoval australský server Mining.com.
Tuzemská chemická společnost Draslovka oznámila dokončení akvizice australské společnosti MPS letos začátkem února. Ivor Bryan, spoluzakladatel a výkonný ředitel MPS, tehdy uvedl, že „akvizice je vyvrcholením úsilí o nalezení významného partnera, který by mohl poskytnout globální podporu pro komercializaci naší technologie loužení glycinu vyvinuté ve spolupráci s Curtinovou univerzitou“.
Draslovka, založená už v roce 1906, se nachází v Kolíně. Firma ročně vyrobí a prodá přes 30 tisíc tun kyanidu sodného, kyanidu draselného a dalších speciálních chemikálií na bázi kyanidů a zhruba 44 tisíc tun dalších chemikálií. Kyanidy, které vyrábí, nacházejí využití v různých oborech od těžebního průmyslu po zemědělství.
PSALI JSME: Česká bpd partners investovala do těžby zlata
Tři čtvrtiny akcií Draslovky, která přes devadesát procent své produkce exportuje, drží o roku 2013 investiční skupina bpd partners, kterou vlastní miliardáři Petr Pudil, Vasil Bobela a Jan Dobrovský. Za zbylou čtvrtinou je B3 Holding stojí bývalý ředitel chemičky Pavel Brůžek starší a jeho dva synové. Akvizice australské technologie firmě umožní rozšířit produktové portfolio o ekologickou variantu ke kyanidu.
„Výzkumníci z Curtinovy univerzity, profesor Jacques Eksteen a docent Elsayed Oraby, strávili roky vývojem tohoto vylepšeného procesu loužení, čímž rozšířili možnosti využití této technologie a zefektivnili ji při těžbě zlata a dalších cenných ložisek,“ uvedl nedávno v prohlášení pro média ředitel komercionalizace univerzity Rohan McDougall.
„Nyní, když se tato technologie dostala na světový trh, nabídne těžebnímu průmyslu mnoho výhod, včetně toho, že je mnohem účinnější, bezpečnější a ekologičtější metodou těžby,“ dodal. Loužení nebo separace zlata a dalších drahých kovů z rudného ložiska dosud závisely na kyanidu jako klíčové složce. Ten je ale vysoce toxický a při nesprávném zacházení může mít škodlivý vliv na lidi a životní prostředí.
PSALI JSME: V Rusku dochází při těžbě zlata k masivnímu znečištění řek
(luk)