Formálně se statistika mezinárodního obchodu se zlatem vztahuje pouze na soukromé vlastnictví. Měnové zlato – vlastněné centrálními bankami – je od zveřejňování v obchodních statistikách osvobozeno. Podle Nieuwenhuise ale privátní zlato za čínskými hranicemi často míří do trezoru Čínské lidové banky (PBoC, People’s Bank of China, pozn. red.).
V Saúdské Arábii centrální banku zastupuje Saúdskoarabský měnový úřad (SAMA, Saudi Arabian Monetary Authority). „Podle odborníků v oboru od roku 2022 úřad zahájil tajné nákupy zlata. Porovnáním evidence WGC (Světové rady pro zlato) s tím, co registruje Mezinárodní měnový fond, kam centrální banky dodávají oficiální data, můžeme dojít k závěru, že nenahlášené nákupy probíhají.
Lidé obeznámení s touto záležitostí mi řekli, že se to z velké části týká Číny, v menší míře i Saúdské Arábie. To je vodítko číslo jedna,“ píše na webu společnosti Money Metals její dvorní analytik. Centrální banky často nakupují fyzické zlato ve Švýcarsku a Londýně, ale kvůli tomu, že ho musí ještě někam dopravit, dají se v údajích o přeshraničním obchodu data zjistit díky celním orgánům.
PSALI JSME: Saúdská Arábie si střeží svou zlatou žílu. V Súdánu
„Abych zjistil, zda SAMA nakupuje zlaté cihly ve švýcarských Alpách, odečetl jsem saúdskou spotřebitelskou poptávku od jejího čistého dovozu a porovnal s hrubým vývozem Švýcarska do Saúdské Arábie. Výsledek potvrzuje, že SAMA tiše nakupuje zlato ve Švýcarsku.“
Údaje také naznačují, že v posledních letech SAMA nakupovala zlato většinou ve Švýcarsku, avšak kolik ho nyní má, není známo. Částečně proto, že údaje Saudské Arábie o obchodu se zlatem začaly být pravidelně zveřejňovány až v roce 2015. Kolik zlata země skutečně vlastnila předtím, není jisté.
„Není pochyb, že Saúdská Arábie vlastní mnohem víc zlata, než chce, aby svět věděl. Naposledy aktualizovala své oficiální zlaté rezervy v únoru 2008, kdy držela 323 tun, což bylo o 180 tun víc než v lednu 2008. Evidentně nekoupila 180 tun za měsíc.“ Podle květnové statistiky WGC má SAMA v rezervách 323 tun zlata. Poslední oznámený nákup spadá do roku 2016 a šlo jen o 200 kilogramů.
PSALI JSME: Donutí Čína USA obnovit zlatem zajištěný dolar?
Centrální bankéři Saúdské Arábie nehlásí Mezinárodnímu měnovému fondu změny ve svých držbách zlata včas. „Stejně jako zlaté rezervy hlášené čínskou PBoC, je číslo zveřejněné saúdskoarabskou SAMA čistě politické.
Tím, že skrývá, kolik zlata skutečně vlastní, se saúdský palác vyhýbá otevřené roztržce se Spojenými státy. Na počátku 70. let Saúdové díky ropě sehráli klíčovou roli při zrodu globálního dolarového standardu. Teď by se ale dokonce mohli stát základním pilířem jeho konce,“ varuje Nieuwenhuis.
Vývoj v zemích Asie, které ukládají stále víc svých obchodních přebytků do zlata – rezervního aktiva odolného vůči sankcím – je jasný. „Od vpádu ruských okupačních vojsk na Ukrajinu počítám, že kromě 160 tun Saúdské Arábie koupila dalších 1 600 tun Čína. Obě centrální banky, ať z nejvlivnější země na trhu s ropou nebo z druhé největší ekonomiky na světě, si musí být jisté, jakým směrem se trh se zlatem ubírá.“
O tom, jak se asijské státy snaží obejít americký dolar, se Nieuwenhuis chystá napsat příště.
PSALI JSME: I Střední východ se zajišťuje zlatem
(rek)
