Hostitel se dovolával „tradičních, bratrských a strategických vztahů“ a připomněl, že království bohaté na dnes levnou ropu zůstává v regionu nejvýznamnějším obchodním partnerem třetího největšího afrického státu. Host nezůstal nic dlužen – potvrdil obrovské investice z Rijádu a obnovení bankovních aktivit pro usnadnění obchodní výměny po ukončení mezinárodních sankcí v roce 2017.
Na přelomu roku dorazili do Chartúmu zástupci saúdského ministerstva vnitra, aby se setkali s resortními kolegy. Současně súdánské ministerstvo pro těžbu nerostů podepsalo se saúdskou firmou Az Aš el-Jamín smlouvu o těžbě zlata v regionu Jižní Kordofán.
Nastoupili zkušení veteráni z Iráku
Pak to šlo ráz naráz. V polovině ledna se na některých místech Jižního Kordofánu objevily po boku dosavadních polovojenských jednotek Central Reserve Police posily. „Stačí zrakem spočinout na jejich výzbroji a výstroji i na tom, jak si počínají, a není o čem pochybovat: Do akce jdou špičkoví profesionálové,“ všimla si německá televize ZDF v pořadu Auslandjournal.
Ostřílení muži s nejmodernějšími zbraněmi a komunikační technikou i návyky prozrazujícími bojovou zkušenost hlídají doly na zlato. „Na klíč“ je dodala jedna americká bezpečnostní agentura, jež najímá především veterány z Afghánistánu a Iráku a nepohrdne ani žoldnéři. A co je nejpozoruhodnější – do posledního dolaru je platí Saúdská Arábie.
Skutečné zlato nahrazuje černé
„K těžbě se používá kyanidové loužení, nejrozšířenější a nejúčinnější metodu získávání cenného kovu. Vláda v Chartúmu nebere na vědomí, že upozorňujeme, že takový postup ohrožuje lidi, zvířata i přírodu,“ řekl rozhlasu Radio Dabanga Ahmed Kúrtúfí, ekologický aktivista z El Zarafu. Opírá se přitom o předloňskou zprávu Národního výboru pro ochranu regiónu Jižního Kordofánu a Modrý Nil.
Protesty proti těžbě zlata loni nabraly na síle. Od března střežila několik týdnů policie stovku nalezišť poté, kdy rozzuřený dav zapálil část těžebního zařízení v Talodi.
Rychlý růst těžby zlata započal v roce 2009, kdy se skokově zvýšila o více než 560 procent. „Zatímco v roce 2013 země vytěžila padesát tun, loni už dvojnásobek v hodnotě 250 miliónů dolarů (5,22 mld. korun). To odpovídá devizovým příjmům za prodej ropy před odtržením Jižního Súdánu v roce 2011,“ potvrdil listu The Wall Street Journal analytik Christian Slater s tím, že do dalších pěti let Chartúm počítá s dalším dvojnásobkem.
To by mu zajistilo pozici jedničky v Africe, dnes je třetí za Ghanou a Jihoafrickou republikou. Vláda vydala licence pro průzkum, těžbu i zpracování 150 firmám, z toho dvaceti zahraničním – zejména z USA, Číny a Saúdské Arábie.
(plk)
