Ani součet všech těchto faktorů však nevysvětluje, proč se zlato vymklo všem ekonomickým zákonům a popírá veškeré dosavadní principy ekonomických teorií. Význačný londýnský analytik Ross Norman to popisuje slovy: „Zlato vzdoruje většině korelací vytvořených během staletí pozorovaného cenového vývoje. Mnoho takzvaných univerzálních pravd přestalo platit.“
O to hůř, že dostupné statistiky naznačují, že skutečná poptávka po zlatě je hluboce a žalostně nevýrazná, což odráží rozšířený názor mezi tradičními kupci, že cena zlata je výrazně nadhodnocená. Proto se opět objevuje teorie tajemného kupce, který chce ovládnout trh se zlatem a kterému je úplně jedno, kolik zlato právě stojí.
PSALI JSME: Tajemný kupec zlata objeven?
„Od 1. března, kdy to vypuklo, se vytěžilo zhruba 2 125 tun zlata plus asi 720 tun šrotu, který rafinerie přidaly, což představuje celkovou dodávku na světový trh 2 845 tun zlata. Můžeme však vysvětlit, kam se poděla pouze zhruba polovina tohoto kovu,“ uvedl analytik.
„Institucionální investoři na burzách získali 194 tun, centrální banky 136 tun, Indie dovezla 420 tun, Šanghaj (zástupce čínské poptávky, pozn. aut.) absorbovala 730 tun investiční i zlatnické poptávky.“ Normanovi tedy stále chybí kupci 1 365 tun zlata.
PSALI JSME: Kdo je tajemný kupec čínského zlata?
„Mohli být na volném londýnském trhu s fyzickým zlatem, ale pokud by tomu tak bylo, pravděpodobně bychom také byli svědky nahromadění fyzických zásob v Londýně, ale ty se v průběhu tohoto období významně nezměnily,“ dodal.
Takže zhruba polovina zlata zůstala v nabídce a přesto cena vzrostla o 34 procent. „Kam tedy ono zlato mizí?“ ptá se Norman. „Jestli jde o masivní čínskou spekulativní hru, diskrétní nadnárodní program nákupů zlata či dedolarizaci nebo snahu převzít větší roli v diktování jeho ceny, opravdu nevím. Ale vím, že zlato se nám snaží něco říct a poslední kapitolu teprve napíše.“
PSALI JSME: Zlato neřeklo poslední slovo. V záloze je spousta faktorů pro další rekordy
(rek)
