Kdysi dávno se jedna malá dívka přestěhovala se svou matkou Ariane a jejím partnerem Michaelem do deštného pralesa v Peru, daleko od civilizace. Dospělí si chtěli splnit svůj sen o životě zlatokopů uprostřed přírody.
Veverčí opička jménem Isaurio se stala dívčinou věrnou společnicí, sedávala jí na ramenou a nehnula se od ní na krok. Od té doby žila Gisa Golpiová, po předcích původem Íránka a Němka, ve stanu bez postele, sprchy, a telefonu.
Džungle se stala jejím hřištěm, houpala se na liánách, koupala se v řece. A mezitím matka Ariane učila svou dceru násobilku, čtení a psaní. „Když o tom dnes vyprávím přátelům, zní to jako bláznivý dobrodružný film,“ říká Gisa, která dnes žije v německém Düsseldorfu a živí se jako návrhářka zlatých šperků.
Zatímco její matka se svým partnerem pokračovala a nejcennější kov hledala s pánví na zlato třeba i v džungli Papui Nové Guineje, Gisa se po několika letech strávených v divočině vrátila do Německa. Vyrůstala se svým otcem. „Úplně normálně“ chodila do základní školy od druhé třídy.
PSALI JSME: Německá zlatokopka na penzi nepomýšlí
Přezdívku Mauglí, kterou jí dali spolužáci kvůli její džungli, nesla s klidem. „Zpočátku však nebylo snadné zvyknout si na všechna nová pravidla,“ vzpomíná.
Modelka i potápěčka
V Meerbuschi u Düsseldorfu složila maturitu a úspěšně působila v házenkářském klubu, než se opět vydala do světa, tentokrát sama. Vydělávala si jako instruktorka potápění v Austrálii a na Bali a jako modelka na přehlídkových molech v Paříži, Londýně a Miláně.
Díky těmto zaměstnáním si krásná mladá žena s kudrnatou hlavou financovala i následné studium textilní a oděvní technologie na Vysoké škole aplikovaných věd v Mönchengladbachu.
Nápad vyrobit šperky z ryzího zlata byl proto pro Gisu Golpirovou samozřejmostí. S propracovaným podnikatelským plánem v kapse se pustila do vlastního podnikání. „Je dobře, že jsem během studia navštěvovala také semináře o podnikání,“ říká. Od roku 2013 navrhuje a prodává šperky pod značkou Golpira.
PSALI JSME: Zlatokopové v létě oblehají švýcarské řeky
Základem je drahý kov získávaný z řek v divočině, který není opracován lidskou rukou, ale organicky formován vodou a počasím. Gisa Golpirová zpracovává do přívěsků a prstenů pouze „nešpinavé zlato“. Vybere si nuggety z matčiných zásob, tužkou nakreslí odpovídající vzor a zlatník vše upraví do odpovídajícího tvaru.
Rýžovat je umění
Protože jedinou metodou těžby zlata, která není na úkor životního prostředí – odtud název „zelené zlato“ – je klasické rýžování zlata. Při tomto procesu se zlatonosný říční písek rozmělňuje s vodou v pánvi. A protože je zlato devětkrát těžší než kámen, usazuje se rychleji.
Hornina se z pánve vymývá s velkou trpělivostí a nacvičenými pohyby, takže nakonec zůstanou jen hrubé jemné částečky zlata. Takto se odebírají vzorky předtím, než je ve finále použit k nasátí a filtraci zlatonosného písku plovoucí bagr.
„Když matka a její tým po osmi měsících opouštějí rýžoviště, všechno vypadá stejně, jako předtím. Na rozdíl od průmyslové těžby si jejich přítomnosti ani nevšimnete. Jen řeka je o několik kilogramů zlata lehčí,“ říká Gisa Golpirová.
PSALI JSME: Německý zlatokop to bere od řek až po potůčky
(plk)
