Celkový nárůst rezerv byl kombinací hlášených nákupů spolu s odhadem významných nehlášených nákupů. Mezi centrální banky, které často nákupy tají, patří hlavně Čína. Mnoho analytiků se domnívá, že právě Čína byla v rekordním roce oním záhadným kupcem, který hromadí zlato, aby snížil závislost na rezervách v dolaru.
Čína oficiálně obnovila nákupy v listopadu v prosinci i v lednu. To poprvé zvýšilo celkové zlaté rezervy Číny nad 2 000 tun. Tamní centrální banka v letech 2002 až 2019 nashromáždila 1 448 tun zlata a pak se najednou odmlčela.
Mnozí spekulují, že Číňané během těchto tichých let pokračovali v přidávání zlata do rezerv a nejeden renomovaný analytik věří, že Čína drží několik tisíc tun zlata mimo oficiální účetnictví Státní správy pro zahraniční směny.
PSALI JSME: Čína pokračuje v hromadění zlata
Devátým největším držitelem zlata na světě je Indie a od obnovení nákupů na konci roku 2017 nakoupila Reserve Bank of India přes 200 tun zlata. Ale například Turecko přidalo ke svému pokladu asi 150 tun zlata jen za loňský rok.
Překvapivě dvě tuny zlata nakoupilo i Chorvatsko poté, co od roku 2001 neoznámilo žádné změny ve svých nulových zlatých rezervách. Nakoupené zlato však po vstupu do eurozóny ihned převedla do společné centrální banky ECB.
Jediný významný prodej zlata ohlásil Kazachstán v objemu 29 tun. Ale to je normální, že banky nakupující zlato z domácí produkce ho dál přeprodávají.
Ruská centrální banka nákupy zlata loni zastavila, ba naopak použila výnos z prodeje 3,6 tuny zlata k pokrytí lednového výpadku z prodeje ropy. „Výnos byl připsán na jednotný účet federálního rozpočtu za účelem financování jeho deficitu,“ uvedlo ruské ministerstvo financí.
PSALI JSME: Rusko o svých zlatých rezervách od února mlčí
Loňské nákupy centrálních bank v objemu 1 136 tun představovaly oproti roku 2021 nárůst o 152 procent. Byla to nejvyšší úroveň ročních čistých nákupů zlata centrálními bankami od pozastavení směnitelnosti dolaru za zlato v roce 1971 a druhý nejvyšší roční úhrn v historii, konkrétně po rekordním roce 1967, uvádí server Oilprice.com.
Po hojných nákupech v letech 2018 a 2019 se nákup zlata centrálními bankami v roce 2020 zpomalil na 273 tun, zatímco v roce 2018 to bylo 656,2 tuny. V té době to byla nejvyšší úroveň ročních nákupů za 50 let. Avšak tento výkon centrální banky loni hravě zdolaly během druhé poloviny roku, kdy nakoupily 862 tun zlata.
Proč centrální banky zlato kupují, když jím není podložena ani jedna světová měna? Zřejmě zafungovaly dva hlavní důvody – jeho výkonnost v době krize a jeho role jako dlouhodobého uchovatele hodnoty, a to i vůči americkému dolaru.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato?
(rek)
