Hitem dražby, kterou pořádá aukční dům Macho & Chlapovič, bude dukát křivoklátského knížete Karla Egona Fürstenberka, ražen v roce 1772 v Praze, jehož vyvolávací cena činí 250 tisíc korun. Aukce, jejíž hodnota se odhaduje na 65 milionů korun, proběhne jako sálová, prostřednictvím internetu a po telefonu a bude obsahovat 576 položek.
Největší a nejslavnější poklad zlatých keltských mincí byl nalezen u obce Podmokly. „První mince zde byly objevené v roce 1771. Nálezcem měl být údajně nádeník Janota, který našel v údolí zlatá lesklá kolečka a vzal je dětem domů na hraní v domnění, že jde o mosazné knoflíky. Když židovský podomní obchodník zjistil, že jde o zlato, zpráva se rozšířila a vesničané začali cíleně prohledávat místo nálezu,“ připomíná historii zlatých mincí Jiří Militký z numismatického oddělení Národního muzea v Praze.
PSALI JSME: Česko má pod zemí zlato za stovky miliard korun (1): Zlato tu rýžovali už Keltové
„O nálezu se ale dozvěděli na správě panství, a majitel Karel Egon z Fürstenberku chtěl zlatý poklad pro sebe. Najal si dráby a ti z místních mince doslova vytloukli,“ dodává. To, že šlo o mince keltské, v té době nebylo podle Militkého podstatné a ani to nikdo netušil, důležité bylo, že šlo o mince z ryzího zlata.
Způsoby, jakými byly mince vymáhány od nálezců, byly často velmi kruté, ovšem bylo dosaženo toho, že na křivoklátském panství v rukou Karla Egona z Fürstenberku byla shromážděna část pokladu. Karel Egon, velmi vzdělaný, podporoval vědu a umění a dodnes je zachována jeho knihovna, která obsahuje víc než 20 tisíc svazků.
Objev vnímal on i aristokratické kruhy jako šťastné znamení. Získané mince byly na Křivoklátu uloženy, roztříděny a spočítány. Karel Egon na mince nazíral jako na zlato, čímž celý poklad stihla rychlá zkáza. Mince byly prodány pražské mincovně a kov byl využit na ražbu dukátů s rokem 1771 panovnice Marie Terezie.
Poklad měl prý vážit až padesát kilogramů a počet roztavených mincí byl tedy sedm až deset tisíc. Malá část mincí se fyzicky dochovala, přičemž jde o několik desítek kusů rozptýlených do několika evropských sbírek. Největší sbírka podmokelských ražeb je v Mincovním kabinetu ve Vídni a pražském Národním muzeu.
PSALI JSME: Archeologická senzace: Zlato na sponu dorazilo do Německa z Anglie před 3 800 lety
„Příběh podmokelského pokladu je smutný, ale zároveň strhující svojí dynamikou i výjimečným obsahem. Jde o jednu z velmi významných kapitol počátku středoevropské numismatiky a archeologie,“ dodává Militký z Národního muzea.
„V aukci budeme nabízet dukát Karla Egona z Fürstenberku jako položku číslo 269, který je velice vzácný a je ražen právě z roztaveného keltského pokladu,“ říká Elizej Macho z aukčního domu Macho & Chlapovič. Odhadujeme, že jeho cena by mohla vystoupat až na šest set tisíc korun. V dražbě budou i související mince – například dukát Josefa II., syna Marie Terezie, z pražské mincovny, ražený v roce 1771, jenž mohl být také ražen z podmokelského zlata.
PSALI JSME: Amatér při své druhé výpravě odkryl v Dánsku poklad snů
(red)
