„Analýza historických astronomických záznamů odhalila, že králův konvoj a veškeré jeho bohatství ukryté v bednách na soumarech se staly obětí dvojího úderu: souhry Slunce a Měsíce v novu a také toho, že se Měsíc nacházel nejblíže k Zemi, což vytvořilo silnou vlnu vysokou 22 stop (6,7 metru),“ objasňuje Olson.
Souhra náhod
Dne 12. října 1216, týden před svou smrtí na hradě Newark v hrabství Nottinghamshire na následky úplavice a celkového vyčerpání, se Jan v takřka bezvýchodné situaci snažil vyhnout nepřátelským vojskům tím, že přejde bahnitou krajinou přílivového ústí The Wash z King’s Lynn do opatství Swineshead v Lincolnshiru
Královský konvoj však nečekaně zaplavila voda poté, co silné vlny zničily a potopily kočáry i vozy s potravinami, cennostmi i korunovačními klenoty. Oslon, zjistil, že královo neštěstí nezpůsobily špatné plánování nebo volba trasy, ale podivně velká vlna, kterou ani vladař na útěku, ani nikdo jiný, nemohl předvídat.
PSALI JSME: Další hledač zlata se chlubí, že našel poklad „zlého krále“ (1)
V onen osudný říjnový den se Slunce a Měsíc nacházel v takové poloze, že jejich gravitační síla působící na příliv a odliv byla o dost větší než obvykle. Měsíc byl však také blíže k Zemi než jindy, což intenzitu přílivu ještě zesílilo.
Zkázu kolony zavinil perigejský jarní příliv
Tato kombinace astronomických sil „dva v jednom“ je známá jako perigejský jarní příliv či blízký jarní příliv, který se vyskytuje se pouze dvakrát za 13 měsíců na několik dnů a přílivu zpravidla nepřidá víc než pár centimetrů.
Analýza drah Země a Měsíce ukázala, že 14. října 1216 nastalo perigeum Měsíce, kdy je nejblíže Zemi, pouhé dva dny po vyrovnání Měsíce a Slunce 12. října v novu. „Astronomické a hydrografické výpočty ukazují, že obří přílivová vlna by dorazila kolem 16. hodiny 12. října 1216,“ řekl profesor Olson deníku The Daily Telegraph.
„Král Jan měl tu smůlu, že se pokusil překonat The Wash přesně v den perigeálního jarního přílivu. Ten by převládal ještě několik dní. Při přeplutí týden předtím nebo o týden později by se téměř jistě nesetkal s ničivými přílivy a korunovační klenoty a další skvosty nevyčíslitelné hodnoty včetně zlatých šperků by se pravděpodobně nikdy neztratily,“ dodal.
PSALI JSME: Další hledač zlata se chlubí, že našel poklad „zlého krále“ (2)
„Král Jan se se svou kolonou zavazadel instinktivně pokusil přejít přes The Wash v den s neobvykle velkým přílivem a odlivem. Řečeno zjednodušeně: Král se ocitl v naprosto nesprávný čas na zcela nesprávném místě a neměl o tom ani tušení,“ napsal ve své knize Investigating Art, History and Literature with Astronomy.
Padouch z legend o Robinu Hoodovi
Jan Bezzemek vládl v letech 1199 až 1216 a historie si ho pamatuje jako chudého krále, který bledne ve srovnání s otcem Jindřichem II., a bratrem Richardem Lví srdce, svým bratrem, kvůli chamtivosti, která mu vysloužila přezdívku „zlý král Jan“, a skálopevnou vírou, že je nesmrtelný.
Byl tak neschopný, zákeřný, nedůvěřivý a pomstychtivý, že se jeho jméno dodnes zachovalo ve folklóru, filmech a dětských říkankách. Za jeho zpackané vlády se podle legendy odehrávají příběhy Robina Hooda a on v nich vystupuje jako prvotřídní padouch.
Měl takový talent na vytváření nepřátel, že vyprovokoval středověké válečnické oligarchy k sepsání základního dokumentu anglické demokracie, Magny Charty, a podařilo se mu ztratit většinu dnešní Francie a velkou část moderní Anglie.
PSALI JSME: Platili Keltové Germánům za otroky zlatem?
(plk)
