Francie již v polovině 60. let převezla většinu zlatých rezerv do Paříže kvůli ztrátě důvěry tehdejšího francouzského prezidenta Charlese de Gaulla v brettonwoodský systém navázaný na zlato a dolar. Nyní se podobné hlasy ozývají už nejen v Německu, ale i v Itálii, která má po USA a Německu třetí největší zlaté rezervy na světě.
Obě země se zatím spoléhají na newyorskou federální banku na Manhattanu, kde mají víc než třetinu svého zlata. Podle výpočtu Šanghajské burzy kovů celková tržní hodnota jejich zlata uloženého v New Yorku už přesahuje 245 miliard dolarů.
Ukrývání zlata za oceánem má především historické důvody a také odráží dlouhodobé postavení New Yorku jako jednoho z nejdůležitějších center obchodu se zlatem na světě. Trumpova nevyzpytatelná politika však v poslední době vyvolává v obou zemích debaty o bezpečnosti zlatých rezerv.
PSALI JSME: Francie tajně repatriovala veškeré své měnové zlato
V Německu jsou návrhy na repatriaci zlata časté. Peter Gauweiler, bývalý člen konzervativní CSU, nedávno zdůraznil, že centrální banka by se měla víc věnovat ochraně svých zlatých rezerv. „Musíme se zabývat otázkou, zda je ukládání zlata v zahraničí v posledním desetiletí bezpečnější a stabilnější. Odpověď je samozřejmě ne, protože geopolitická rizika učinila svět nejistým místem.“
Fabio De Masi, bývalý poslanec Evropského parlamentu za německé Die Linke v nedávném rozhovoru pro média uvedl, že v dnešní „turbulentní době existují silné důvody“ pro převod většího množství zlata do Evropy, konkrétně do Německa.
Evropská asociace daňových poplatníků zaslala ministerstvům financí a centrálním bankám Německa a Itálie dopisy, v nichž žádá, aby přehodnotily svou závislost na americké federální bance jako na správci jejich zlata.
„Jsme hluboce znepokojeni Trumpovým zasahováním do nezávislosti americké centrální banky,“ uvedl prezident asociace Michael Jäger. „Naše doporučení je repatriovat zlato Německa a Itálie, aby bylo pod plnou kontrolou Evropské centrální banky.“
PSALI JSME: Bundesbank urychlila repatriaci zlata
Italské noviny Il Fatto Quotidiano si také přisadily: „Ponechání 43 procent italských zlatých rezerv pod nespolehlivou Trumpovou administrativou v USA je pro zájmy země velmi nebezpečné.“
Během hospodářského boomu po druhé světové válce nahromadily západoevropské země obrovské zlaté rezervy. Až do roku 1971, kdy bylo možné dolar směnit za zlato prostřednictvím americké centrální banky a skladování drahých kovů za Atlantikem bylo vnímáno i jako pojistka proti potenciální válce se Sovětským svazem, se zdálo být vše v pořádku.
V roce 2013 se však německá centrální banka rozhodla držet polovinu svých zlatých rezerv doma a repatriovala 674 tun zlata z Paříže a New Yorku do svého ústředí ve Frankfurtu nad Mohanem. V současné době je však asi 37 procent zlatých rezerv stále ve Federální rezervní bance v New Yorku.
V reakci na to Peter Boehringer, člen pravicové AfD, prohlásil: „Když jsme začali navrhovat repatriaci zlata, byli jsme viněni ze šíření konspiračních teorií.“ Pro Boehringera ale hlavní důvod pro repatriaci nemá nic společného se současnou americkou vládou.
PSALI JSME: Rakousko stěhuje polovinu svého zlata domů
„Zlato je pro centrální banky poslední spása, takže je třeba ho mít tam, kde na něj nemá vliv jakákoli třetí strana. V dobách vážné krize nezáleží jen na právním vlastnictví, ale také na fyzické kontrole nad zlatem.“
V Itálii, když byla pravicová strana Bratři Itálie vedená Giorgií Meloniovou ještě v opozici, tak rovněž volala po repatriaci zlatých rezerv. Meloniová tehdy slíbila, že pokud se její strana dostane k moci, přiveze italské zlato zpět. Od nástupu do úřadu premiérky v roce 2022 však Meloniová mlčí, nejspíš kvůli snaze udržovat přátelské vztahy s Trumpem a nehrotit obchodní válku.
Navzdory výzvám některých politiků i hlasů veřejnosti zůstává nejisté, zda v Německu a Itálii k repatriaci zbývajícího zlata dojde. Nedávno Fabio Rampelli ze strany Bratři Itálie formuloval její současný postoj tak, že vzhledem k tomu, že italské zlato drží „historičtí přátelé a spojenci, má jeho geografická poloha pouze relativní význam“.
PSALI JSME: Kde se ukrývají zlaté poklady nejbohatších národů
(rek)
