Čínská vláda totiž učinila z tamní zlaté burzy jedinou oficiální obchodní zlatou platformu v Číně.
Prostřednictvím této burzy se obchoduje veškerý dovoz zlata, doma vytěžené zlato i zlato recyklované. Tato koncentrace pomohla šanghajské burze stát se po Londýně a New Yorku třetím největším střediskem celosvětového obchodu se zlatem.
Ve zprávě o vývoji čínského trhu se zlatem z roku 2018 uvedla Světová rada pro zlato (WGC), že čínský finanční sektor se nyní těší volnějším regulačním opatřením a stále víc a víc zahraničních investorů má o čínskou měnu zájem.
Zlatý lídr
Faktor obrovské nabídky a poptávky je důvodem, proč se Čína stala jedním z největších trhů se zlatem na světě. Čína vytváří 11,5 procenta celosvětové produkce zlata a je podle údajů konzultační firmy Metal Focus největším světovým producentem zlata s těžbou 404,1 tuny v roce 2018.
Rovněž při použití zlata pro zpracování šperků je čínská poptávka po žlutém kovu největší na světě. Představuje 30,6 procenta celosvětové spotřeby. V roce 2018 činila spotřeba čínských zlatníků 686,5 tuny zlata, což byl meziroční nárůst o tři procenta, uvádí web SMM News.
(rek)
