Česká národní banka v současné době vlastní 9,5 tuny zlata, což jsou pouhá 0,3 % celkových rezerv. To je suverénně nejnižší podíl mezi první stovkou sledovaných centrálních bank. Je tedy zřejmé, že zlato při správě rezerv národních centrálních bank hraje důležitou roli hlavně u vyspělých ekonomik.
Dubnová data marketingové organizace World Gold Council (WGC) o zlatých rezervách – sestavená za pomoci statistik Mezinárodního měnového fondu (MMF) – se vztahují k poslednímu dni února a ukazují, že centrální banky se během tohoto měsíce vrátily k čistým nákupům, přičemž do globálních zlatých rezerv bylo přidáno 8,8 tuny zlata. Nejvíc se zlatem posílila Indie nákupem 11,2 tuny, Uzbekistán nakoupil 7,2 tuny, Kazachstán 1,6 tuny a Kolumbie půl tuny.
Jediná země, která větší množství zlata prodala, bylo Turecko sužované neustálým propadem hodnoty národní měny. Turecko tak bylo nuceno prodat 11,7 tuny zlata. To velmi podstatně přispělo k tomu, že meziročně se celosvětové zlaté rezervy centrálních bank snížily o 16,7 tuny, což je nejvíc za posledních deset let.
Záhadou stále zůstává nákup zlata Národní bankou Maďarska, který MMF ani WGC ve svých nejčerstvějších statistikách neevidují. Zpravodajská agentura MTI před několika dny zveřejnila informaci, že Maďarsko zvýšilo své zlaté rezervy z 31,5 na 94,5 tuny. Pokud se to potvrdí, významně by to změnilo celkový trend i statistické údaje ve prospěch čistých nákupů zlata.
(rek)
