Během summitu sedmi nejbohatších demokracií (G7) v Německu se zúčastněné země, tedy Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy zavázaly zakázat veškerý dovoz zlata z Ruska.
To vyvolává zájem o rozsah škod, které tak má ruská ekonomika pocítit zejména proto, že je druhým největším světovým producentem zlata s 314 tunami v minulém roce, což představuje deset procent světové těžby.
PSALI JSME: Záhada ruského zlata ve Švýcarsku
V roce 2021 ruská ekonomika získala z exportu zlata 15,5 miliardy dolarů. A kdo nejvíc přispěl? Překvapivě drtivou většinou Velká Británie. Ještě v únoru podle agentury Reuters dovezla z Ruska 29 tun zlata v hodnotě 1,7 miliardy dolarů.
V březnu, v posledním měsíci, za který jsou celní údaje k dispozici, dovezla Británie z Ruska pouhých 26 kilogramů. Nově vyhlášené sankce se tak jeví spíš jako symbolické.
PSALI JSME: USA zavádějí nové sankce vůči Rusku, včetně zákazu dovozu zlata
Další komentáře jsou rozporné. Jedni tvrdí, že pro ruský export zlata to bude mít vážné důsledky, uvážíme-li, že dvě země s nejvyšším nákupem ruského zlata se připojily k bojkotu, o čemž svědčí celosvětový rozruch kolem tří tun zlata dovezeného do Švýcarska.
Druzí se domnívají, že pro ruské oligarchy nebude problém nalézt alternativní trhy v Asii. Rusové ještě v lednu předpokládali, že by letos mohli za zlato utržit 19 až 20 miliard dolarů. Ceny zlata ale spíš pozvolným tempem klesají. Zlato na rozdíl od energetických trhů zatím nereaguje na prudké nárůsty cen během posledních několika měsíců. Zdá se, že bez ruského zlata se svět dokáže obejít.
PSALI JSME: Západní sankce dopadly i na ruské rafinerie zlata a stříbra
(rek)
