Připomeňme si, že swap je termínovaná smlouva, kterou se dva ekonomické subjekty zavazují vyměnit si mezi sebou buď dohodnutá předmětná aktiva, či finanční toky za předem pevně stanovených podmínek. A na jedné straně je v tomto konkrétním případě vždy zlato a tzv. bullion bank. Ale může to být i obráceně.
Má se za to, že investiční banky dodávají zlato do BIS prostřednictvím swapů. Zlato je poté uloženo na účty banky zaměřené na zlato (tzv. nealokované zlaté účty) ve významných centrálních bankách, jako je například americký Federální rezervní systém, tedy centrální banka USA.
BIS tak podle všeho zůstává aktivním a pravidelným obchodníkem se značným množstvím zlatých swapů. Háček je v tom, že už koncem června se výrazně změní možnosti bank, včetně těch centrálních, pokud jde o obchodování se zlatem. Psali jsme o tom před pár dny.
Zlato a třetí basilejská pravidla
Podle tzv. Basilejských pravidel III. (Basel III), která v Evropské unii a ve Spojených státech vstoupí v platnost koncem června, se změní to, jaká aktiva budou moci být v bankách zahrnuta na straně aktiv i pasiv.
Fyzické zlato se přesune mezi tzv. aktiva úrovně 1, která se při výpočtu rezerv započtou ve 100% hodnotě. Tzv. papírové zlato, stejně jako nealokované zlato, nebude možné použít jako zdroj financování bank.
„Rozdíl v ocenění fyzického a papírového zlata se tak výrazně zvětšil, což banky motivuje k nákupu fyzického zlata,“ vysvětlil pro server Streetwise Reports Adrian Day, rodák z Londýna a absolvent London School of Economics, jehož firma se zabývá správou financí.
BIS zlaté swapy nevysvětluje. Až na výjimku
Podle serveru Gold-eagle.com banka BIS, sídlící ve švýcarské Basileji, nezveřejnila žádné vysvětlení vysoké úrovně swapů. Od roku 2010 totiž banka k využívání zlatých swapů nenabídla vůbec žádný komentář.
BIS zřídkakdy veřejně komentuje své aktivity v oblasti zlatého bankovnictví, ale její první využití zlatých swapů bylo považováno za natolik důležité, že banka poskytla prestižními britskému deníku Financial Times některé základní informace pro článek zveřejněný 29. července 2010, jenž se shodoval se zveřejněním výroční zprávy banky za roky 2009–2010.
Tehdejší generální ředitel BIS Jaime Caruana uvedl, že swapy zlata byly pro banku „běžnou obchodní činností“, a potvrdil, že všechny byly prováděny s komerčními bankami, a nezapojovaly se tedy do nich centrální banky.
Zlaté swapy brzy skončí
„Je tedy pravděpodobné, že současná úroveň zlatých swapů je nejvyšší, jakou kdy BIS využila za posledních nejméně dvacet let. Zdá se také velmi pravděpodobné, že všechny swapy jsou stále prováděny s komerčními bankami, protože výroční zpráva BIS nikdy nezveřejnila swap zlata mezi BIS a významnou centrální bankou,“ napsal server Gold-eagle.com.
Zatímco v květnu 2019 banka BIS realizovala zlaté swapy v objemu pouhých 78 tun, v posledních 12 měsících bylo využívání swapů a derivátů na zlato ze strany BIS tak rozsáhlé, že průměrná úroveň vykázaná v tomto období je nejvyšší od srpna 2018. Letos v únoru došlo k nastolení rekordu v odhadované výši 552 tuny zlata.
Někteří odborníci na trh se zlatem, například londýnský obchodník Andrew Maguire, uvedli, že očekávají, že BIS bude muset tyto swapy brzy zrušit kvůli novým regulačním standardům (Basel III). „Z posledních měsíčních výkazů BIS je však obtížné vyvodit nějaké pevné závěry, zda existuje trend k omezování swapů,“ konstatoval server Gold-eagle.com.
Zlatý nesoulad v BIS
Podle jeho zjištění swapové transakce se zlatem potenciálně vytvářejí nesoulad v BIS, který banka neohlásila. Jde o to, že banka drží zlato u centrálních bank na tzv. sight accounts, což jsou účty, které mohou být bez restrikcí rychle převedeny na jiný druh účtu nebo konvertovány do hotovosti. A současně je tu tzv. krátce alokované zlato, které musí být vráceno swapovým protistranám.
„BIS v poslední době odmítá vysvětlit důvody svých aktivit na trhu se zlatem, ani to, pro koho banka jedná. Navzdory této zdrženlivosti BIS při uzavírání těchto swapů téměř jistě jedná jménem centrálních bank, neboť ty jsou vlastníky BIS a ovládají její představenstvo,“ tvrdí Robert Lambourne, penzionovaný britský obchodní manažer a konzultant GATA ohledně zapojení BIS do trhu se zlatem.
BIS jako agent centrálních bank
Toto odmítání vysvětlení prý vede některé pozorovatele k domněnce, že banka se sídlem ve švýcarské Basileji jedná jako agent centrálních bank, které skrytě intervenují na trhu se zlatem a měnou, a poskytuje těmto centrálním bankám přístup ke zlatu a zároveň ochranu před odhalením těchto intervencí.
„Jednou z možností je, že zlaté swapy poskytují mechanismus, jakým mohou tzv. bullionové banky vracet zlato, které jim centrální banky původně zapůjčily, aby pokryly případný nedostatek zlata,“ domnívá se Lambourne.
Faktem je, že někteří komentátoři trhu se zlatem již delší dobu naznačují, že část zlata, které drží burzovně obchodované fondy a které spravují bullion banky, pochází přímo od centrálních bank.
(luk)
