Na Šumavě těžili zlatou rudu už Keltové, získávali ho především rýžováním ve zlatonosných řekách a potocích. Rozkvět hlubinné těžby začal koncem 12. století, vrcholu dosáhla těžba za prvních Lucemburků. Dnes je pod Kašperskými Horami stále více než 100 tun zlata, což z tohoto místa dělá jedno z nejvýznamnějších zlatých ložisek v Evropě.
Na někdejší těžbu zlata odkazuje několik místopisných názvů – především Zlatý potok, který je dokonce součástí naučné stezky, kterou radnice v Kašperských horách nazývá Cestou zlatokopů. Dokonce je možné se podívat k ústí někdejší průzkumné štoly, která je ovšem už dlouhé roky uzavřená.
PSALI JSME: Česko má pod zemí zlato za stovky miliard korun (1): Zlato tu rýžovali už Keltové
Několik firem se od devadesátých let minulého století pokoušelo geologickými pracemi získat co nejvíce informací o zlatém ložisku, ale odpovědné úřady – i kvůli tlaku odpůrců případné těžby – dokončení průzkumu nepovolily. Před několika lety se dokonce proti případné těžbě podepisovala petice – přihlásilo se k ní na 14 tisíc lidí.
Vedle zlata je v Kašperských Horách rovněž významné ložisko wolframu. Podle dřívějších odhadů byla hodnota obou cenných kovů přibližně 150 miliard korun, aktuální cena bude ovšem nejspíš ještě o něco vyšší.
(pes)
