Zlato (oz) / USD
1 526,19
0,02 %
Zlato (oz) / CZK
35 400,73
0,15 %
EUR / USD
1,12
0,23 %
USD / CZK
23,20
0,17 %
Zlato
Strauss-Kahnová versus ČNB

Isabelle Strauss-Kahnová, někdejší ředitelka tržních operací francouzské centrální banky a bývalá finanční ředitelka Světové banky, jakoby spadla z jiné planety. Její názory na držení zlata centrálními bankami jsou zcela opačné než u členů bankovní rady ČNB. Na internetových stránkách Světové rady pro zlato (WGC) totiž píše o tom, jak důležité je mít zlato v portfoliu.

Podle statistiky Mezinárodního měnového fondu je zlato třetím nejrozšířenějším aktivem centrálních bank a představuje 11 procent světových devizových rezerv. Foto: iStock

Zlato podle ní například může snížit profil rizika v portfoliích centrálních bank. „Nedostatečná korelace s ostatními hlavními rezervními aktivy z něj činí efektivní diverzifikátor portfolia a dlouhodobě přináší vyšší výnosy než mnoho jiných aktiv,“ uvádí mimo další argumenty.

Čeští centrální bankéři si o tom však myslí své. Ve všech dotazech se vždy snažili vysvětlit, jak je držení zlata nevýhodné. „Nemá výnosy a tržní operace s ním jsou příliš těžkopádné,“ budeme-li parafrázovat.

Mluvčí ČNB Marek Zeman zlato dokonce označil za nelikvidní a z hlediska stability ceny a za rizikovou investici, která navíc nenese běžný úrok. Prodejem zlata ČNB získala podle vyjádření banky v předmětné době vyšší likviditu a vyšší stabilitu výnosů, což jsou prioritní požadavky na devizové rezervy“. ČNB na svém webu uvádí, že odprodala letech 1997 a 1998 většinu zlata z devizových rezerv, protože při hodnocení likvidity, bezpečnosti a výnosu přestalo zlato jejím potřebám vyhovovat.

Podle Strauss-Kahnové je však zlato vysoce likvidní. „Lze jej snadno obchodovat v globálních tržních centrech, jako jsou Londýn a New York. Lze ho využít v swapových transakcích (jako zástavu) ke zvýšení likvidity v případě potřeby a může být aktivně spravováno správci rezerv,“ oponuje českým odborníkům bývalá centrální bankéřka.

„Zlato nenese úvěrová rizika, má malou nebo žádnou korelaci s ostatními aktivy a jeho cena se v době ekonomického stresu obecně zvyšuje. Jako takové nabízí cennou ochranu aktiv v době krize,“ dodává Strauss-Kahnová.

Smát se bude chytřejší

Obvyklý názor členů bankovní rady je, že zlato nejenže nic nevynáší, ale ještě je nutné platit za jeho uskladnění. Z účetní uzávěrky naší centrální banky ale vyplývá, že 10 tun zlata, jež ke konci roku 2015 ČNB vlastnila, mělo tržní hodnotu 8,52 miliardy korun. Dnes by ono nevýnosné zlato stálo 10,43 miliardy korun. Kdyby ho ČNB měla deset tun. Podle WGC však vlastní už jen 8,3 tuny zlata.

Podle statistiky Mezinárodního měnového fondu je zlato třetím nejrozšířenějším aktivem centrálních bank a představuje 11 procent světových devizových rezerv. Jen v roce 2018 nakoupily centrální banky 651 tun zlata, což je o 74 procent víc než v roce 2017 a nejvíc od roku 1971. Za poslední desetiletí nakoupily centrální banky přes 4300 tun zlata, přičemž celkové zásoby dosáhly přibližně 34 000 tun. Tento trend pokračuje i letos s výjimkou ČNB, jež se zlata na rozdíl od obyvatel své země, zbavuje.

„Globální nejistoty jsou důvodem negativní nálady trhu a nutí centrální banky přebudovat svá portfolia z rizikových aktiv do bezpečných útočišť. A jedním z nich je zlato, protože plní tři hlavní cíle centrálních bank: bezpečnost, likviditu a návratnost,“ ČNB se tak podle Isabelle Strauss-Kahnové mýlí.

(rek)