Zlato (oz) / USD
1 473,78
0,10 %
Zlato (oz) / CZK
34 029,16
0,21 %
EUR / USD
1,11
0,17 %
USD / CZK
23,09
0,11 %
Zlato
Štístko, hledač pokladů, si vylámal zuby na zákonech

Bavorská vesnička Arrach, druhý květnový den roku 1945, pět hodin ráno. Tucet polských zajatců nasazených na otrocké práce nakládá těžké bedny od munice na dvacet nákladních aut s nastartovanými motory.

Glückův poklad by mohl dosahovat hodnoty 600 až 800 milionů eur (15,5 až 20,6 mld. korun). Foto: iStock

Obyvatelé museli zůstat ve svých domech, zavřít okenice či zatemnit okna. Toho, kdo neuposlechl rozkaz, stihl trest. Jako mladíka, kterého zvědavost zavedla do lesa nad obcí. Našli ho mrtvého. Jediná střelná rána do prsou. Stejně jako dalších dvanáct Poláků. SS se svědků zbavila okamžitě. O tajemné akci se nedochoval jediný záznam, jediný protokol. Zůstala pouze ve fámách a vzpomínkách.

O mnoho let později vtrhne na scénu Josef Glück, česky Pepa Štístko, jeden z nejznámějších a také nejúspěšnějších německých hledačů pokladů původem z Heidelbergu. Je přesvědčen, že hluboko v Bavorském lese ukryly oddíly SS v předjaří 1945 zlato, diamanty, obrazy, sochy i poštovní známky, včetně Modrého a Červeného Mauricia.

Odhaduje se, že poklad by mohl dosahovat hodnoty 600 až 800 milionů eur (15,5 až 20,6 mld. korun). Glückovi by podle práva připadla tři procenta nálezného, tedy 18 až 24 milionů eur (465 až 620 mil. korun). „Už chápete, proč nepoužívám pravé jméno a vystupuji pod pseudonymem,“ vysvětluje v listě Frankfurter Rundschau.

Boháč, kterému není rovno

Glück přitom vychází z mapy, na níž si jeden důstojník SS vyznačil svou dlouhou pouť z poraženého Německa do sovětského zajateckého tábora na Sibiři. Glück se k ní dostal prostřednictvím Willyho Jahnkeho, jenž prožil několik let spolu s oním esesákem v sibiřském zajetí. Než muž z SS zemřel, mapu zašitou do podšívky kabátu Jahnkemu předal se slovy: „S ní by ses mohl stát boháčem, kterému není rovno!“ 

Výchozím bodem esesákovy cesty se přitom stalo právě jedno místo poblíž Arrachu u českých hranic. Jahnke žil v NDR a hned v roce 1990, bezprostředně po německém sjednocení, začal v Bavorsku na vlastní pěst pročesávat lokalitu. Záhy mu došly finance i odhodlání, mecenáši se nehrnuli, a tak se krátce předtím, než v roce 1995 odešel z tohoto světa, spojil s Glückem.

Vede lesní pěšina až k jeskyni?

Následovaly roky hledání, ale i příprav, shánění peněz i tahanic s úřady. Dnes 78letému Glückovi přibývají roky a nohy už mu neslouží tak jako dříve. Naštěstí svou pátrací horečkou nakazil oba své zetě.

Dokonce se jim podařilo objevit lesní pěšinu, jež až podivuhodně přesně odpovídá nákresu na mapě a která podle Glücka může vést k jeskyni. Má to však háček. Podle bavorského zákona smí každý hledat poklady, kde chce. Ale přemisťovat půdu či do ní kopat nesmí – na to potřebuje vlastníkův písemný souhlas. Ale tady má Štístko smůlu: Za celá léta ho nedostal. 

„Chtějí to bohatství vyzvednout sami. To se jim ale nepodaří. Mapu, a tudíž i klíč, mám já,“ uzavírá na adresu majitelů lesa.

(plk)