Ruských 1857 tun zlata je dál výrazně míň než objem amerických, německých, italských a francouzských rezerv, ale propast je měsíc od měsíce míň hluboká, protože ani USA, ani velké evropské ekonomiky nezměnily vykazované podíly zlata již řadu let.
„Je třeba si uvědomit, že nikdo zlaté rezervy nekontroluje a Mezinárodní měnový fond (MMF) se spoléhá pouze na informace centrálních bank. Často jsme konstatovali, že nevěříme čínským údajům, ale ve skutečnosti bychom měli zpochybnit pravdivost i ostatních čísel – zejména pokud jde o dostupné zlato, protože podle pravidel MMF se započítává i zlato, které bylo pronajato nebo dočasně vyměněno,“ konstatuje server Sharps Pixley.
Je známo, že některé centrální banky se podílejí na leasingu zlata nebo dohodách o swapu (výměně) na zlato, ale příslušné operace nevykazují. Zlaté poklady jednotlivých zemí mají z pohledu centrálních bankéřů hlavně politický a psychologický význam.
Top 10 největších držitelů zlata
(v tunách)
- Spojené státy 8133,3
- Německo 3373,6
- Itálie 2451,8
- Francie 2436,0
- Rusko 1857,0
- Čína 1838.8
- Švýcarsko 1040,0
- Japonsko 765,2
- Nizozemsko 612,5
- Turecko 564,8
Zdroj: MMF, Lawrieongold.com, ruská centrální banka
Jak lze vidět z uvedené tabulky, před Ruskem je ještě dlouhá cesta k dostižení Francie a Itálie, ale při současném tempu navyšování zlatých rezerv by se to do tří let mohlo podařit. Vzhledem k růstu domácí těžby, z níž získává většinu zlata, to je realistický cíl. Rusko je po Číně pravděpodobně druhým největším světovým těžařem. Loni vytěžilo 274 tun a nová naleziště mají produkci zvýšit na víc než 300 tun za rok. Čína v roce 2017 vyprodukovala 455 tun zlata.
Tajemná Čína
Záhadou mezi světovými držiteli zlata je Čína. Kromě 15měsíčního období před přijetím renminbi do měnového koše MMF Čína měsíční zprávy o stavu zlatých rezerv nezveřejňovala, ale velká zvýšení oznamovala v intervalu pěti až šesti let. „Vypadá to, jako by se vrátila k této politice. Proto se domníváme, že skutečná čínská zlatá rezerva je značně větší, než se uvádí a proto je postavení Ruska jako celosvětového držitele zlata č. 5 nepravděpodobné vzhledem k tomu, že Čína je pevně přesvědčena o významu zlata v budoucích globálních ekonomických reformách, podobně jako je Rusko,“ uvádí komentář londýnského obchodníka se vzácnými kovy Sharps Pixley.
V případech Číny i Ruska shromažďování zlata jako integrální a rostoucí části jejich devizových rezerv zřejmě směřuje k tomu, aby se snížila jejich závislost na amerických dolarových finančních nástrojích v globálním obchodování.
(rek)
