„Zaměstnankyně na recepci rakouské mincovny je mírně rozmrzelá. U vchodu do továrny na zlato v majestátní budově uprostřed Vídně opět zvoní skupina lidí. Ne, tady žádný drahý kov nekoupíte, křičí recepční, vchod do obchodu je za rohem. Před supermarketem se zlatem v bočním křídle už čeká několik zákazníků, aby se navzdory studenému větru dostali dovnitř – přestože všechny přepážky uvnitř jsou již otevřeny pro prodej zlatých odlitků a mincí,“ líčí ve své reportáži týdeník Focus.
Od ruského útoku na Ukrajinu zažívá vídeňská továrna na zlato historický boom poptávky. Ještě v únoru se zde prodávalo pět tisíc až sedm tisíc uncí zlata denně. Nyní je to přes dvacet tisíc.
„Kvůli ukrajinské krizi nemůžeme dodávat všechny mince, které zákazníci požadují,“ přiznává Gerhard Starsich. Šéf mincovny sedí ve své kanceláři v prvním patře klasicistního sídla postaveného v roce 1838. Na stěnách visí portréty rakouské císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského, který to se zlatem a penězi uměl.
PSALI JSME: Zlato dochází, na webu uncová mince stojí přes 2100 dolarů
Rakousko je po USA a Kanadě třetím největším producentem zlatých mincí na světě. Zvláště žádaná je mince Vídeňská filharmonie (Wiener Philharmoniker). Stejně jako jihoafrický Krugerrand nebo kanadský Javorový list jej investoři kupují, když chtějí získat zlato v malých nominálních hodnotách.
Drahý kov je levnější ve velkém – čím těžší je zlatá slitina, tím nižší jsou náklady na její odlití a ražbu. Ale mince (Filharmonie o váze unce zlata stojí dobrých 1800 eur, tedy 43 875 korun, pozn. aut.) se dá prodat rychleji, než zlatý odlitek o hmotnosti jednoho kilogramu.
Starsich spatřuje jasný trend směrem k mincím. Svědčí o tom i jeho statistika: „V únoru jsme prodali 109 tisíc mincí a 38 tisíc zlatých odlitků“.
PSALI JSME: Jak v čase inflace investovat do zlata
To, že válka na Ukrajině vyvolává zlatý boom, není samo o sobě nijak překvapivé. Po staletí bylo zlato považováno za bezpečný přístav pro investory. To se příliš nezměnilo ani v době kryptoměn. Zejména v Německu je zlato mezi střadateli oblíbené. Ti ho už před válkou nashromáždili více než devět tisíc tun: Téměř třikrát více, než se nachází v trezorech Bundesbanky.
Poptávka po zlatě již dlouho nerostla tak silně, jako v současnosti. Zatímco na začátku pandemie nakupovali zlato především drobní investoři, nyní tak činí všichni – spotřebitelé i velcí hráči.
Nezanedbatelný vliv na cenu zlata má i poptávka států. Jen v roce 2021 zvýšily centrální banky po celém světě své zásoby o 463 tun. Podle Světové rady pro zlato vzrostly v centrálních bankách na téměř třicetileté maximum. Nejvyšší zlaté rezervy mají USA, Německo, Itálie a Francie. Na pátém místě je Rusko.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato?
To vše si však málokdo uvědomuje, když stojí ve frontě před vídeňským supermarketem se zlatem. Řídí se spíše instinktem. Jejich touha po bezpečí. A to se dnes týká všech sociálních vrstev. „Dříve patřili mezi naše zákazníky hlavně starší pánové,“ říká Starsich. „To se zásadně změnilo. Dnes si zlato chodí kupovat všichni, od teenagerů po babičky, od zedníků po profesory.“
Proto se rakouská mincovna stále více snaží nalákat zákazníky na inovace. V listopadu uvede na trh nová série sběratelských mincí na téma mořských světů s hlubokomořskými živočichy: Ukazují například chobotnici s modrým kroužkem. Státní výrobce očekává, že tato okouzlující edice bude dalším impulsem pro obchod se zlatými mincemi.
PSALI JSME: Češi v lednu zdvojnásobili nákupy zlata
(plk)
