„Srbská iniciativa v oblasti repatriace představuje významný odklon od konvenčních postupů centrálního bankovnictví. Většina zemí tradičně ukládá značnou část svých zlatých rezerv v mezinárodních finančních centrech, krok Srbska však signalizuje zásadní změnu, která na různých úrovních proběhla i u další států, jako je Nizozemsko, Polsko nebo Německo,“ konstatuje web Discovery Alert.
V posledních pěti letech Srbsko posilovalo své rezervy nákupem 17 tun zlata v zahraničí a nejméně 19 tun ze srbských dolů obhospodařovávaných čínskou skupinou C‘-ťin Mining Group, která od vlády zakoupila 63 procent akcií. Zlaté rezervy Srbska v hodnotě přibližně šesti miliard dolarů nyní váží 50,5 tuny. Z toho 45,5 tuny je již uskladněných v Bělehradě, zbývá dovézt pět tun ze Švýcarska.
PSALI JSME: Srbsko chce zvýšit své zásoby zlata na padesát tun. Bude ho díky novému dolu kupovat za lepší cenu
Srbská centrální banka uvedla jako hlavní důvod repatriace zvýšenou globální nejistotu. To odráží její obavy ohledně finanční suverenity v případě mezinárodní krize a ochranu před zmrazením aktiv. Národní banka Srbska to prohlásila natvrdo: „Uložení zlatých slitků v tuzemsku je ochrana před zahraničním vměšováním.“
Srbská politika v oblasti repatriace je mezi evropskými zeměmi jedinečná. Některé země také zahájily programy částečné repatriace, přístup Srbska ke 100% domácímu skladování zlata je ve východní Evropě originální.
Maďarsko skladuje doma zhruba 86 procent svého zlata, Polsko přibližně 25 procent, ač v roce 2019 repatriovalo 100 tun zlata z Bank of England. Německo v letech 2013–2017 převezlo do Frankfurtu nad Mohanem 674 tun zlata z USA a Francie a Nizozemsko v roce 2014 tajně odvezlo z New Yorku 122,5 tuny zlata.
PSALI JSME: Nizozemsko přestěhovalo desítky tun zlata do nových sejfů
Výhody domácího skladování zlata spočívají v přímém dohledu, imunitě vůči zmrazení tohoto aktiva, okamžitá dostupnost během mezinárodních konfliktů a také v symbolice národní síly a nezávislosti. Nevýhodou je omezení přístupu na trh, výdaje spojené se střežením zlata a slabostí je i jeho koncentrace na jednom místě.
To uznala i Národní banka Srbska: „Když se zlato nachází v tržních uzlech, je snazší ho prodat nebo půjčit.“ Kompromis mezi bezpečností a efektivitou na trhu představovalo jeden z klíčových faktorů při rozhodování o repatriaci. Vzestup ekonomického nacionalismu byl zřejmě rozhodující. Guvernérka Jorgovanka Tabakovicová letos oznámila, že zbývajících pět tun bude dovezeno domů „co nejdříve“.
PSALI JSME: Bloomberg: Největšími kupci zlata jsou nyní východoevropské centrální banky
(rek)
