Inženýr Sanat Kumarz Columbia University analyzoval periodickou tabulku prvků, aby ukázal, proč se zlato používalo na výrobu měn po tisíce let. Periodická tabulka má 118 prvků. Z nich Kumarz odstranil plyny jako např. vodík, dusík, kyslík nebo chlór, které jsou při pokojové teplotě a standardním tlaku plynné. Poté i kapaliny jako rtuť nebo brom, jež jsou jako forma peněz rovněž nepraktické.
Lanthanidy a aktinidy jsou prvky, které se mohou rozkládat a být radioaktivní. Pokud byste je měli nosit v kapse, mohli by vás ozářit nebo otrávit. Alkalické kovy a kovy alkalických zemin jsou při standardním tlaku a běžné teplotě vysoce reaktivní, některé dokonce mohou vzplanout.
Existuje tedy asi 30 prvků, které by mohly kandidovat na roli platidla. Jsou pevné, nehořlavé a netoxické. Ašak aby byl prvek vhodný jako platidlo, musí být vzácný, ale zase ne příliš vzácný. Například nikl a měď se nacházejí v zemské kůře v relativně nevzácném množství.
Až příliš vzácné
Na druhé straně mimořádně vzácné je třeba osmium, někdy nazývané měnou podsvětí. Jeho výskyt v zemské kůře má výhradně meteorický původ. Proto je až příliš vzácné. A navíc, bylo objeveno až v roce 1804. Podobně vůbec nejdražší kov rhodium. Troyská unce se prodává za dvojnásobek ceny zlata. Aby ne, když zlata se ročně vytěží zhruba tři tisíce tun a rhodia jen 25 tun. Jiné vzácné prvky jako je rutherfordium a nihonium lze vytvořit jen v laboratoři.
Jakmile výše uvedené prvky odstraníme, zbývá jen platina, palladium, stříbro a zlato. Palladium, prvek platinové skupiny, patří k novějším objevům s omezeným historickým využitím. Lidé tedy používali jako peníze stříbro, ale to časem černá.
Ve finále platina a zlato
Zbývají platina a zlato. Platina má extrémně vysoký bod tání 1768 stupňů Celsia, což bylo zvláště v minulosti velmi nepraktické. A tak se vítězem stává…zlato. Taje při nižší teplotě (1064 stupňů Celsia) a je poddajné, což usnadňuje zpracování.
Zlato se nevypařuje, je nehořlavé, svého držitele neotráví ani neozáří. Je natolik vzácné, že nehrozí nadprodukce a dostatečně poddajné, aby se z něj daly udělat mince, plátky a cihly. Jeho hodnotu v historii uznávaly celé civilizace.
„Možná by moderní společnosti posloužilo znovu se zamyslet nad vlastnostmi zlata, když jako peníze sloužilo celá tisíciletí. Zejména když dnes může něčí bohatství zmizet jediným kliknutím,“ dodává web Visual Capitalist.
(rek)
