Hlavní analytik WGC Joseph Cavatoni agentuře Bloomberg řekl, že současná situace svědčí tomu, aby centrální banky rozvíjejících se zemí byly i nadále čistými kupci zlata. Významnými kupci zlata by se mohly stát země jako Čína a Polsko.
Údaj o poptávce zahrnuje slitky pro investice, šperky, mince, nákupy centrálních bank, burzovně obchodované fondy (ETF) i prodej zlata mimo burzu. Na mimoburzovním trhu investují do zlatých slitků různí účastníci, včetně státních a investičních fondů či vysoce majetných osob, dodal Cavatoni.
Cena zlata se loni zvýšila o 13 procent a začátkem prosince se vyšplhala na rekordních 2135,39 USD (48.850 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu podpořila ekonomická a politická nejistota, geopolitické napětí a rovněž očekávání, že Fed se po razantním zpřísňování měnové politiky, jehož cílem bylo dostat pod kontrolu inflaci, už chystá úroky snižovat. Investoři obvykle sahají po zlatu v době snižování úrokových sazeb, protože klesají výnosy státních dluhopisů a rovněž dolar oslabuje. Cavatoni odhaduje, že cena zlata by se letos mohla dostat nad 2200 USD za unci.
Mimoburzovní poptávka loni stoupla o 753 procent, což je nejvíce přinejmenším od roku 2011, ukazují údaje WGC. Cavatoni očekává, že investoři budou letos pokračovat v nákupech zlata, a to rychleji než loni, zejména díky očekávanému snižování úroků v USA.
Čisté nákupy centrálních bank loni činily 1037 tun. Nákupy tak zůstaly vysoké, i když ve srovnání s rekordem z roku 2022 se snížily o 45 tun. Očekává se, že letos centrální banky nakoupí více než 500 tun zlata.
Poptávka po špercích loni zůstala stabilní a činila 2093 tun. Podle analytiků začíná mít na poptávku po špercích negativní dopad zpomalení ekonomiky a vysoké ceny. Jediným světlým bodem by mohla být Indie, která je druhým největším spotřebitelem zlata na světě. Očekává se, že poptávka se tam po loňském propadu na 748 tun v nejbližších dvou letech zvýší na 800 až 900 tun. V Číně zůstane poptávka po zlatých špercích pravděpodobně stabilní, protože spotřebitelé se snaží využít zlata jako bezpečného aktiva v době, kdy domácí měna oslabuje a nejisté jsou i vyhlídky čínské ekonomiky.
Těžba zlata se loni zvýšila o jedno procento na 3644 tun. Zaostala však za rekordem z roku 2018. Celková nabídka zlata díky recyklaci stoupla o tři procenta na 4898,8 tuny.
Drahé kovy vlastní zhruba tři procenta českých domácností, řekl ČTK analytik společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Poptávka po zlatě loni podle něj rostla zejména v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině. V minulých letech to bylo za pandemie covidu-19, kdy se v Česku prodej zlata zvýšil meziročně o 40 procent. Poptávka po žlutém kovu loni výrazně vzrostla tradičně před Vánocemi zhruba o 30 procent v porovnání s obdobím před adventem, dodal.
(ČTK)
