Další britská banka Standard Chartered odmítla komentář slovy: „Nejedná se o náš problém.“ Australská ANZ uvedla, že nakupuje od „vybrané skupiny partnerů“ a před prodejem zlato přepracovává. Nikdo z bankovního domu Standard ICBC nebyl k zastižení.
Počet nalezených falešně označených cihel zlata od roku 2017 klesá. Podle rafinerií však jsou padělky stále sofistikovanější, takže se problém mohl zároveň rozšířit. „V roce 2017 byly nalezeny stovky cihel se stejným identifikačním číslem. Značky ale měly pravopisné chyby, nedostatky v obrázcích loga nebo ražbě, která byla příliš hluboká nebo mělká,“ řekl generální ředitel švýcarské rafinerie Valcambi Mesaric.
„Dnes se padělky vyrábějí přesněji a pomocí něčeho, co se jeví jako sofistikované stroje,“ řekl Mesaric. „Stále však mohou existovat vady, jako jsou odsazení robotického chapadla nebo opakované nedokonalosti v lité formě. Ale ty lze snadno přehlédnout.“
Identifikace podle čistoty
Nejspolehlivějším způsobem identifikace padělků je vyzkoušení jejich čistoty. Zlato je dostupné na světových trzích v různých úrovních čistoty: Pro profesionálně vyráběné kilové cihly je nejběžnějším standardem 99,99 % – v branži známé jako „čtyři devítky“.
Dosáhnout takového standardu je však nesmírně obtížné. Při testu zlata z jedné renomované švýcarské rafinerie měly dva ze tří vzorků čistotu 99,98 %, třetí 99,90 %. Kromě toho, že je obtížné dosáhnout nejvyšší úrovně čistoty, nejmodernější vybavení také vyžaduje její detekce.
Švýcarské celní orgány ale uvedly, že ze 655 padělaných cihel hlášených státnímu zastupitelství v Ticinu byla čistota v některých případech jen mírně pod 99,99 %. „Úroveň padělků je opravdu dobrá. I pro nás je těžké je odhalit,“ řekl jeden ze švýcarských rafineristů pod podmínkou anonymity. „Jsou však o něco méně čisté, protože lidé, kteří vyrábějí padělky, nemají vybavení jako my.“
Rafinerie reagují
Metalor letos začal na své cihly umisťovat značky odolné proti neoprávněné manipulaci. Stejně jako bezpečnostní prvky na bankovkách i tyto zobrazují různé funkce při pohledu pod určitým světlem nebo prostřednictvím filtrů.
PAMP (dodavatel Zlata.cz) a Valcambi provádějí mikroskopické skenování svých cihel a dodávají stroje nebo telefonní aplikace, které mohou skenovat každou z nich a ověřit, zda jejich povrch odpovídá záznamům rafinerie.
Rafinerie Argor uvedla, že její značky mají různé bezpečnostní prvky, ale z bezpečnostních důvodů je odmítla prozradit.
LBMA (Londýnská asociace obchodníků se vzácnými kovy), která rafinerie akredituje, aby ručila za kvalitu svého trhu, připravuje standardy i pro bezpečnostní funkce. Navrhla globální databázi obsahující informace o každé cihle, jako způsob křížové kontroly produktů s cílem přidat další vrstvu zabezpečení. „Jakýkoli bezpečnostní prvek lze duplikovat, pokud je na cihle sám,“ řekla generální ředitelka LBMA Ruth Crowellová.
„Většina bezpečnostních funkcí rafinerií však byla zavedena teprve nedávno a až do roku 2020 se také žádná databáze neplánuje,“ dodává na závěr agentura Reuters.
(rek)
