Je zde však zápletka. Od začátku roku, i když cena šplhala od jednoho rekordu k druhému, četní dealeři zlata hlásili, že ač se nákupy drobných investorů snižují, poptávka dál roste. Oficiální data neoficiální zprávy později potvrdila.
„Poptávka pohánějící nová rekordní maxima přichází odjinud – od národních bank. Nákupy centrálních bank jsou klíčovým faktorem, což je samo o sobě zajímavé vzhledem k obecnému pohrdání zlatem, které tolik představitelů centrálních bank historicky projevovalo,“ píše šéf poradenské firmy Swissgrams Vahan P. Roth.
Nejaktivnější v prvním čtvrtletí byla turecká centrální banka, která zvýšila svou zásobu zlata o víc než 30 tun. Čínská lidová banka přidala do zlatých rezerv 27 tun, Indická rezervní banka 19 tun, Národní banka Kazachstánu 16 tun, celosvětově šlo o rekordních 290 tun.
PSALI JSME: Centrální banky hlásí chuť na další nákupy zlata
„Načasování těchto nákupů ani jejich rozsah samozřejmě není náhoda. Tyto nákupy nepřišly jen tak z ničeho nic. Čína tak činí od října 2022 s pauzou letos na jaře. I když je notoricky obtížné získat přesné ekonomické údaje z této země, podle oficiálních zpráv zlato nyní tvoří 4,9 procenta celkových devizových rezerv Číny, což je výrazný skok z 2,3 procenta v roce 2019,“ píše švýcarský expert.
„Rusko také agresivně zvýšilo své zásoby zlata. Nyní tvoří přes 29 procent všech devizových rezerv, což je obrovský skok oproti 11,8 procenta před šesti lety. Další národy v čínsko-ruské sféře vlivu, a dokonce i některé, které jsou vnímány jako neutrální, také začaly přibližně ve stejnou dobu hromadit zlato.“
Vzestup zlata je dle Rotha reakcí na zmrazení ruských dolarových úspor po devastačním přepadení sousedního státu. Ukázalo se, že světová rezervní měna, kotva, stabilizátor a důvěryhodný prostředek směny, na který spoléhá spousta zemí, může posloužit jako strategická zbraň.
Podíl dolaru na globálních devizových rezervách se podle Mezinárodního měnového fondu propadl z víc než 70 procent v roce 2000 na přibližně 55 procent, čímž se odstranil efekt zhodnocování amerického dolaru.
PSALI JSME: Proč centrální banky horečně nakupují zlato
Proto se zdá pravděpodobné, že poptávka po zlatě zemí, které nejsou spojeny s USA, bude pokračovat. „Geopolitický vliv Západu bude nevyhnutelně slábnout. Z dlouhodobého hlediska je dokonce možné, že ekonomiky zajištěné zlatem sesadí z trůnu americký dolar.“
„Euro, jako druhá nejrozšířenější rezervní měna (tvoří asi 20 % mezinárodních rezerv, pozn. aut.), stále není věrohodnou konkurencí dolaru. Japonský jen nebo britská libra nikdy nebyly vážnými soupeři a čínský renminbi (jüan) představuje ještě menší výzvu. Jeho podíl na světových devizových rezervách loni klesl na 2,3 procenta z vrcholu 2,8 procenta v roce 2022,“ argumentuje Roth.
Jedinou funkční a životaschopnou alternativou k americké měně tak dle něj zůstává zlato. Široce přijímaná a spolehlivá měna krytá zlatem, o kterou se snaží Čína a Rusko, se jeví jako nepravděpodobný scénář, i když ne nepředstavitelný. Pokud by se uskutečnil, znamenalo by to začátek konce éry papírových měn. Proto se scénář úplné dedolarizace v dohledné době jeví jako nereálný.
PSALI JSME: Je zlatý boom důsledkem dedolarizace?
(rek)
