Podle francouzské banky nesrovnalosti v číslech, na která upozorňují poradci různých investičních bank, přiživují všeobecné podezření, že značná část čínských nákupů zůstává nehlášena.
„Peking získává průměrně 33 tun měsíčně, což je tempo dostatečně mírné, aby nerozhodilo trh extrémně citlivý na velké transakce. Oproti oficiálně hlášeným, skutečné nákupy zlata mohly být desetinásobné, 250 místo oznámených 25 tun.“
„Čínská lidová banka (PBOC) po třech letech nečinnosti obnovila nákupy zlata na konci roku 2022, když v listopadu a prosinci přidala 62 tun, čímž poprvé překonala hranici 2 000 tun. Tento trend se v roce 2023 zrychlil s akvizicí 225 tun.
PSALI JSME: Proč Čína tají nákupy zlata
Tím se Peking stal největším kupcem mezi centrálními bankami. V roce 2024 však tempo zpomalilo: PBOC vykázala 44 tun (před sedmiměsíční pauzou) a rok zakončila s 2 280 tunami, což odpovídalo pěti procentům jejích zahraničních aktiv,“ popisuje situaci deník El País.
„Letos je pozoruhodné, že Čína i přes rekordně vysoké ceny dál hlásí nákupy. Byla období, kdy nehlásila nic, ale tentokrát ano, i když jde jen o tunu. Vzkaz pro veřejnost je jasný: Nákup zlata je dobrý nápad,“ všímá si Adrian Ash, ředitel výzkumu londýnského obchodu se zlatem BullionVault.
Tvrdí, že je v konečném důsledku nemožné znát přesné množství, které centrální banky nakupují, pokud ho samy nezveřejní. Ash dodává, že tohle všechno je temná stránka světového scénáře strachu a nedůvěry mezi zeměmi, když pozoruje, že centrální banky v tak odlišných zemích, jako je Indie a Polsko, hromadí zlaté rezervy. Dochází k závěru, že to pro globální stabilitu není dobré znamení.
Bruce Ikemizu, ředitel Japonské asociace velkoobchodního trhu se zlatem, se domnívá, že oficiální data výrazně podhodnocují skutečný rozsah čínských rezerv. „Celkové rezervy PBOC jsou víc než dvojnásobné a pohybují se kolem 5 000 tun,“ řekl listu El País.
PSALI JSME: Nikdo netuší, kolik zlata Čína ve skutečnosti má
„Žijeme v multipolárním světě. Hledají se jiná bezpečná útočiště než dolar. Čemu budete věřit?“ ptá se Ikemizu. „Ruskému rublu? Euru nebo japonskému jenu, které jsou v jistém smyslu součástí západního světa? Jedinou měnou, které nyní mohou věřit, je zlato. A nepamatuju, že bych za 39 let v tomto odvětví někdy viděl takový nárůst zájmu.“
Société Générale předpovídá, že se v rámci dlouhodobého růstu podaří prolomit hranici 5 000 dolarů za unci. Domnívá se také, že centrální banky v čele s Čínou, se vyhnou jednorázovým velkým nákupům, aby nepřehřály trh a nehnaly ceny na maximum.
Podle oficiálních údajů PBOC nakupovala banka zlato 12 měsíců po sobě a jejích 2 304 tun zlata ke konci října představuje osm procent devizových rezerv. To by byly šesté největší zlaté rezervy na světě. A to Čína jako největší světový producent zlata s podílem na téměř 10 procent světové produkce, minulý týden oznámila objev ložiska zlata se zásobami přesahujícími 1 400 tun.
PSALI JSME: Nákupy zlata centrálními bankami jsou jen odhady
(rek)
