Analytici Société Générale odhadují, že skutečné nákupy Číny by mohly dosáhnout 250 tun ročně, což je víc než třetina celosvětové poptávky centrálních bank.
Podle alternativních odhadů platformy Plenum Research činil v letech 2022–2023 rozdíl mezi oficiálními a skutečnými nákupy víc než 1 300 tun ročně, na čemž může mít podíl i Čína.
Bruce Ikemitsu, ředitel Japonské asociace trhu se zlatem, se domnívá, že současné čínské zlaté rezervy činí téměř 5 000 tun, což je dvakrát víc, než země uvádí, argumentují Financial Times.
PSALI JSME: Nikdo netuší, kolik zlata Čína ve skutečnosti má
„Pokud vím, 5 065 tun je hmotnost ryzího zlata, které čínská centrální banka v současné době uchovává v Pekingu,“ uvádí Jan Nieuwenhuijs, který se tokům zlata intenzivně věnuje.
„Data ukazují, že od začátku války na Ukrajině nakupuje čínská centrální banka zhruba pětkrát víc zlata, než kolik reportuje Mezinárodnímu měnovému fondu.“
Jiný expert, Dominic Frisby, našel dvě možnosti, jak se dopočítat čínského zlata. Jedna metoda vychází z toků, které prochází Šanghajskou zlatou burzou.
PSALI JSME: Nieuwenhuijs: Tajné čínské nákupy zlata neustávají
„Pokud vezmete v úvahu předpoklad, že 50 procent zlata, které se do Číny dostalo prostřednictvím dovozu nebo produkce, šlo státu, pak Čína má 16 tisíc tun zlata. To je dvojnásobek toho, co má Amerika.“
Jinou metodou je vycházet ze možností Číny dostat se ke zlatu od vlastní těžby, přes těžbu v zahraničí, po přímé nákupy v Londýně nebo v Dubaji, přes šanghajskou burzu a Hongkong.
Z této kombinace známých a neznámých odvodit její průměrný podíl na světovém obchodu. Výsledkem by pak podle Frisbyho bylo 7 400 tun, ale určitě ne uváděných 2 303 tun.
PSALI JSME: Je čínský zlatý poklad dvakrát větší než americký?
Proč Čína nákupy zlata tají? Odborníci poukazují na několik důvodů. Zaprvé, veřejná oznámení o masivních nákupech zlata by mohla zhoršit vztahy s americkou administrativou.
„Zlato je vnímáno jako čistá ochrana proti USA,“ vysvětlila Nicki Schieldsová, analytička švýcarské rafinerie zlata MKS Pamp.
Za druhé to tlačí ceny nahoru. „Pokud by Čína náhle prohlásila, že ve skutečnosti má 7 400 nebo 16 000 tun, a ne 2 300, cena zlata by prudce vzrostla. A co je ještě důležitější, riskovala by prudký pokles dolaru. Čína má v rezervách 3,4 bilionu dolarů a pravděpodobně chce zachovat jejich hodnotu,“ vysvětluje Dominik Frisby.
PSALI JSME: Čína po půl roce opět nakoupila zlato do rezerv
Rudolf Marek
